Pro mnoho lidí jsou Velikonoce spojeny jen s pondělím, během kterého chodí chlapci s pomlázkami po vesnici a koledují o vajíčka a sladkosti. Svátky jsou ale daleko rozsáhlejší a začínají už o týden dříve, a to takzvanou Květnou nedělí. Víte, jaké zvyky se s ní pojí?
Letos připadá Květná neděle na 24. března. Svátek má především připomínat Ježíšův triumfální vjezd do Jeruzaléma, vysvětluje třeba server Zprávy z Mníšku. Zároveň se také jedná o poslední neděli čtyřicetidenního půstu.
Počátek Ježíšova utrpení
Květná neděle má mnoho dalších názvů, pod kterými ji můžete znát. Jde například o Květnice, Beránkovu neděli nebo Palmovou neděli. Ačkoli Ježíše brzy čekala útrpná smrt, v tento den byl oslavován a vítán.
A to konkrétně palmovými ratolestmi, které mu lidé házeli k nohám, píše iRozhlas. U nás byly tyto ratolesti nahrazeny kočičkami, někdy také vrbovými proutky. I proto se podle některých zdrojů dělají pomlázky právě z vrby.
Větvičky se během Květné neděle běžně světí v kostele. Pro křesťany jde o důležitý zvyk, během kterého se předčítá z Bible příběh o příjezdu Ježíše do Jeruzaléma. Posvěcené větvičky se pak umísťují za krucifixy v náboženských domácnostech.
Vyhněte se pečení
Pokud byste plánovali například přípravu velikonočního beránka předem, v tomto dni se jí vyhněte. Stejně tak nedělejte pečené maso ani nic jiného, co se dává do trouby zapéct.
Podle pověry totiž hrozí, že byste v takovém příapdě mohli zapéct i květy na stromech, což by následně znamenalo jen minimální úrodu. A pokud chcete z domu vymést veškeré neřesti a nemravnosti, na Květnou neděli je ideální zametat zelenými ratolestmi, doplňuje Prima Living.
Zdroj: Pro Ženy, Český rozhlas Region, Zprávy z Mníšku, iRozhlas, Prima Living, Novinky
Autor: Šárka Cvrkalová
