Zrzky a zrzci jsou v naší populaci vzácností. Tvoří jen něco mezi jedním až dvěma procenty obyvatel Země. Jenže existují muži, kteří jsou třeba přírodními brunety, ale vousy mají zrzavé. Kdybychom počítali i je, dostaneme se k vyššímu číslu. Jak je ale vůbec možné, že někomu rostou vousy takové barvy, když mají úplně jiný odstín vlasů? Na tuto otázku jsme našli odpověď.
Zrzavé vousy se netýkají jen zrzků. Mohou se jimi pyšnit i blondýni, bruneti nebo černovlasí muži. Tato skutečnost neunikla jenom jejich okolí, ale už se jí zabývá i věda.
Jádro pudla je v genetice
Například Nina Jablonski, profesorka antropologie na Penn State University, svůj výzkum zaměřila právě na odstíny vlasů a vousů.
„Vypozorovala jsem mnoho, zejména mladších, mužů s rudými vousy a rudými vlasy, ale také uzrzavými vousy a světle hnědými nebo blonďatými vlasy,“ řekla žena a dodala, že jádro pudla bude zřejmě sahat hluboko do genetiky.
Jak je totiž všeobecně známo, většina zrzavých lidí pochází ze Skotska, Irska, Walesu, Anglie a Skandinávie.
V těchto národech se vyskytuje nejvíce jedinců s mutací genu MC1R. Ten řídí produkci pigmentu ve vlasových buňkách a také to, že se někdo narodí se světlou pletí, jež se bude špatně opalovat, respektive se rychle spálí a zčervená, ale rovněž to, jak bude vnímat bolest. Taková lokální anestezie u zrzků není tak účinná jako u ostatních lidí.
Stejný gen, ale jiné chování
Další velkou roli hraje samozřejmě pigment. Rudovlasí muži mají nejvíce pigmentu feomelaninu, který způsobuje červenou barvu.
Jednou z rolí genu MC1R je kódovat protein zvaný melanokortin, jehož úkolem je převést právě tento červený pigment na černý.
Stejný gen se chová odlišně v různých částech těla, proto chodí po naší planetě tmavovlasí muži s rudými vousy.
Pravděpodobně existuje pouze jedna mutace genu MC1R než dvojitá mutace. Ve výsledku to znamená, že tato osoba je nositelem onoho „zrzavého“ genu.
Známka stárnutí
Tento fenomén se také objevuje u některých mužů jako známka stárnutí.
Po čtyřicítce se začne projevovat, že vlasy a vousy stárnou různou rychlostí.
Není tedy třeba nad tím hlouběji dumat, je to zkrátka přirozené.
Autor: Alice Konopásková
