Některé módní trendy jsou k nepochopení. A nemluvíme teď o oblečení, ale spíše o tom, co jsou lidé schopni udělat pro to, aby si připadali „krásní“. Před nějakým časem byly například v Číně velmi moderní takzvané lotosové nohy. A to i přesto, že ženy kvůli nim trpěly bolestí.
Lotosové nohy byly považovány za velmi přitažlivé. Alespoň tedy pro čínské muže. Jiným kulturám přišla pravděpodobně pokroucená chodidla vždy spíše podivná. A to zvláště proto, že aby jich ženy docílily, podstupovaly už od dětství deformaci chodidel.
Pro krásu trpěly
První zmínky o lotosových chodidlech pocházejí z 9. století, historici se nicméně domnívají, že má tradice daleko delší trvání. Důvodem, proč deformace nohou vznikla, byla pravděpodobně snaha napodobit císařské tanečnice.
Aby žena měla chodidla ve „správném tvaru“, lehce došlapovala a působila při chůzi elegantně, už jako malé se jí musely podvazovat prsty na nohou. Dívky také nosily neforemné boty, které jejich nohy bolestivě zdeformovaly.
Následně pak mohly mít i v dospělosti ženy schované nohy v malých botičkách, které působily velmi decentně a podle některých informací byly pro muže také velmi eroticky přitažlivé, píše The Atlantic.
Zakázaná tradice
S deformací nohou, součástí které bylo i lámání prstů, se začínalo obvykle ve druhém roku věku dívky. Ještě nevyvinutá nožní klenba se tehdy namáčela do směsi zvířecí krve a bylin, aby se změkčila a šlo ji snadněji tvarovat, popisuje Research Gate.
Dlouhá staletí v Číně tato praxe fungovala. K jejímu oficiálnímu zákazu došlo až v roce 1949. Už předtím mnoho žen o svých chodidlech rozhodovalo a deformacím se vyhýbaly, dnes je nicméně zákony oficiálně týrání malých dětí ukončeno.
V některých oblastech ale především chudé ženy nadále svým dcerám nohy mrzačí i proti zákonům, protože věří starým tradicím a mají za to, že se díky lotosovým chodidlům dívky snadněji vdají do dobré rodiny.
Zdroj: The Atlantic, Smithsonian magazine, Research Gate
Autor: Šárka Cvrkalová
