Chystáte se letos na 1. dubna někoho napálit? Dejte si dobrý pozor na to, abyste to s kanadským žertíkem nepřehnali, vtipy někdy nemusí dopadnout dobře. Ve většině případů se nicméně lidé společně aprílovému vtípku zasmějí. Jaké je vlastně tajemství za celou tradicí?
Na 1. duben se mnoho lidí těší, protože mohou napálit své blízké. A ačkoli s tím tak nějak každý počítá, přesto obvykle podlehneme a necháme se nachytat. Jak celá tradice aprílových žertíků vznikla?
Apríl!
Slovo apríl se dnes používá zcela běžně. Jde o hlášku, kterou někomu dáváme najevo, že jsme ho nachytali. A to můžeme udělat prakticky v kterýkoli den. Během 1. dubna jsou ale tyto vtípky tradicí a dají se očekávat od každého.
V Británii se svátku říká April Fools’ Day, což by se volně dalo přeložit jako den bláznů nebo den bláznivých vtípků. Podle serveru Merriam se tradice objevovala už v 16. století. V českých zemích je o ní první zmínka z roku 1690, doplňuje Deník.
Podle nejznámější teorie má Apríl původ v roce 1564, kdy král Karel IX. ediktem roussillonským stanovil začátek nového roku na 1. leden. Ti, kteří se ediktem neřídili a slavili dál příchod roku 1. dubna, začali být nazývaní blázny.
V každé zemi trochu jiný
Základ aprílových žertíků je všude stejný. Lidé se snaží své blízké nachytat, zároveň se ale pokouší nenaletět ostatním. Čím originálnější vtípek je, tím déle se na něj samozřejmě vzpomíná. V každé zemi se nicméně přesto slaví svátek trochu jinak.
Například ve Francii se lidem, kteří se nechají nachytat, říká aprílová ryba. A tento titul si s sebou obvykle nosí i několik dní po 1. dubnu, píše History.
Ve Španělsku byste zase s vtípky v dubnu příliš neuspěli. Den, při kterém si ze sebe lidé navzájem dělají legraci, se zde totiž datuje na 28. prosince.
Zdroj: NPR, History, Britannica, Merriam, Deník
Autor: Šárka Cvrkalová
