Existují pouze dva typy názorů na pokusy na zvířatech. Odpůrci tvrdí, že je to odporné zacházení s živými tvory, ubližování našim chlupatým přátelům jen proto, abychom si mohli my lidé žít lepší život. Vědci a příznivci ale mají jasno v tom, že nebýt těchto pokusů, spousta kosmetických výdobytků dnešní doby by nikdy nespatřila světlo světa.
Každý rok zemřou statisíce zvířat, kterým jsou do kůže či jiných částí těla aplikovány chemické látky. Výsledkem jsou kosmetické přípravky, které ale mnohdy mohou lidem nejen zpříjemnit život, ale dokonce ho i nepřímo zachránit. I přesto stále zůstává ve vzduchu viset otázka: je to správně?
Několik typů testů, které nemusí být vždy spolehlivé
Kosmetické přípravky a v nich obsažené chemické látky se testují mnoha směry. Například na dráždivost při doteku na kůž, nebo na oční dráždivost.
V takových případech jsou látky zkrátka zvířatům vpraveny do těla pomocí injekčních stříkaček. Především malé myši či králíci tak trpí, mnohdy umírají, výsledky navíc nemusí být stoprocentní.
Přece jenom takový králík má jinou kůži i jiné složení oka než člověk. To, jak jeho tělo zareaguje, tedy nemusí přesně odpovídat tomu, jak by zareagovalo tělo lidské. Přesto jsou pro tento pokus králíci používáni nejčastěji. Důvodů je hned několik.
Oko králíka nevyplaví tolik slz jako jiného zvířete. Proto nemůže králík látku z oka dostat. Zatímco je znehybněn, ale při vědomí, přípravek v jeho oku působí a vědci v porovnání s druhým okem zkoumají změny.
Test kožní dráždivosti se zkouší většinou na oholených morčatech, která nejen že jsou zbavena kůže, ale několik týdnů jsou chována v laboratorních podmínkách, protože až tehdy se na jejich zádech ukáže nějaký ten výsledek.
Kolik potkanů zemře, abychom my byli v bezpečí?
Kosmetické přípravky je třeba zkoumat také z hlediska toxicity a z hlediska vlivu na těhotné či kojící ženy. Takové testy se obvykle provádějí na potkanech. Na jeden test je potřeba až třicet potkanů a ten je navíc třeba několikrát opakovat.
Látky jsou zvířatům podávány obvykle inhalačně, protože se zkoumá především možnost, zda by výpary mohly lidem v budoucnu ublížit. Potkani jsou poté v laboratorních podmínkách několik dní pozorování, mnoho z nich zemře. Ti, kteří přežijí, jsou použiti na další testy, pokud to tedy jejich stav povoluje.
U březích samic jsou navíc různé látky podávány delší dobu a později zaznamenáván výsledek toho, zda měl proces vliv nejen na průběh těhotenství, ale také na narozené mládě.
Přes to všechno vědci tvrdí, že je to tak správně
I když to vše z ní děsivě, pokusy na zvířatech mají stále více zastánců. Díky nim totiž vznikají kosmetické přípravky či léky, které lidem zlepšují možnosti života, někdy je mohou dokonce zachránit před nepříjemnými nemocemi, záněty a vyrážkami, ze kterých by se později mohlo vyvinout i něco horšího.
Lidé v laboratořích navíc mají ke zvířatům jistý vztah, i když se to možná nezdá. Ačkoli během testů zvířata trpí, je s nimi zacházeno tak, aby trpěla co nejméně a v době, kdy neprobíhají žádné testy, mají vše, co potřebují.
Úmrtnost pokusných zvířat je sice vysoká, v porovnání s tím, co díky tomu vznikne, je ale podle názorů mnohých toto jednání v pořádku. Jiní si myslí opak. Rozsoudit tuto situaci je velmi náročné a nikdy nejspíš nebude úplně jasné, kdo má pravdu.
Autor: Šárka Cvrkalová
