Básnířka Sylvia Plath měla před sebou zářnou budoucnost, ale její klinická deprese ovlivnila její životní rozhodnutí natolik, až nakonec spáchala sebevraždu. Některá její díla byla vydána až po její smrti a celkového uznání se jí dostalo také až posmrtně. Dodnes se spekuluje, kdo za její sebevraždu může.
Básnířka Sylvia Plath spáchala sebevraždu 11. února 1963 ve věku 30 let. Důvodem k tomuto zoufalému činu nejspíše byla odmítnutí jejích literárních děl a nevěra manžela.
Zázračné dítě
Plath se narodila 27. října 1932 v Bostonu a byla nadaná již ve svém dětství. Svou první báseň Poem publikovala již v 9 letech. Ve 12 letech podstoupila IQ test a vyšla z něj se skóre 160.
Již při jejích studiích na Smith College si ji vybral časopis Mademoiselle jako hostující redaktorku.
Měla před sebou zářnou budoucnost. Ale společně s jejími úspěchy přicházely deprese a prohlubovala se její duševní porucha.
Objevily se první hospitalizace na psychiatrii a první pokusy o sebevraždu, kdy ten první přišel již v jejích 20 letech. Po tomto pokusu absolvovala léčbu elektrošoky.
„Je to, jako by můj život byl magicky řízen dvěma elektrickými proudy: radostným pozitivním a zoufalým negativním – kterýkoli běžící v tuto chvíli ovládá můj život, zaplavuje ho,“ popsala spisovatelka své pocity.
Manžel ji nechal samotnou s dětmi
Později Plath získala Fulbrightův grant na studium na Cambridge v Londýně, kam se přestěhovala a seznámila se se svým manželem Tedem Hughesem.
„Je to, jako by byl dokonalým mužským protějškem mého vlastního já,“ uvedla později k jejich setkání.
Vzali se po dvouměsíční známosti a měli spolu dvě děti. Manžel ji však nakonec opustil kvůli jiné ženě a básnířku nechal samotnou s jejich dětmi.
To prohloubilo její deprese. Navíc nakladatelství odmítala vydat její román Pod skleněným zvonem (v originále The Jar Bell).
Volání o pomoc?
Po návštěvě u přátel se prohloubil její zármutek ze zrady manžela a z odmítání vydavatelstvími. Nejspíše proto se rozhodla ukončit svůj život.
Druhý den ráno obstarala děti a udělala jídlo. Poté utěsnila otvory z pokoje a pustila plyn.
Její rodina se za sebevraždu styděla a jako příčinu smrti uvedla zápal plic.
Je však možné, že spisovatelka ve skutečnosti nechtěla zemřít, ale jen volala o pomoc. Tato uznávaná básnířka totiž dle serveru Literaly Ladies Guide zanechala namísto dopisu na rozloučenou pouze vzkaz, který zněl: „Prosím, zavolejte Dr. Horderovi“.
Po její smrti začali lidé označovat jako viníka jejího manžela. Jeho vinu v očích veřejnosti podtrhla sebevražda jeho milenky, která se pár let poté zabila stejně jako Plath – udušením plynem.
Jiní zase poukazují na to, že v posledních měsících svého života vydala sbírku, kde označuje svého otce jako tyrana, a tedy právě on prý mohl za její klinické deprese.
Odkaz napříč generacemi
Román Pod skleněným zvonem stihl v Británii vyjít před její smrtí, v Americe však vyšel až v roce 1971. Posmrtně byla také v roce 1965 vydána sbírka jejích básní.
V roce 1982 byla Plath oceněna Pulitzerovou cenou a dnes je považována za jednu z nejvýznamnějších básnířek 20. století.
Byla to právě její smrt a tragický příběh, které přitáhly k jejím dílům mnoho generací čtěnářů.
Zdroje: ATI, Literaly ladies guide, Poetry foundation
Autor: Soňa Jiroutová
