25. května 1979 ráno se šestiletý Ethan Patz obléká a míří na školní autobus, který ho má odvézt na vyučování. To je také naposledy, kdy jej někdo spatří. Chlapcovo zmizení v nešťastných rodičích vyvolá spoustu emocí a snaží se pomoci v pátrání na vlastní pěst. Pak je napadne nechat synovu podobiznu natisknout na krabice s mlékem.
Myšlenka byla jednoduchá, ale geniální zároveň. Už tak zmedializovaný případ podpořit ještě tím, že Ethanovu podobiznu uvidí lidé každé ráno, když si budou mlékem zalévat cereálie nebo kávu.
Nejdřív se zapojilo jen pár mlékáren, ale brzy se toho chytly i ostatní a začalo se tisknout v rámci celých Spojených států.
Postupně přibyly fotky dalších dětí. Reálný úspěch byl jen jeden
Na krabicích se postupně objevily fotografie dalších dětí. Skutečně toto počínání vedlo k většímu úsilí orgánů i veřejnosti k pátrání po pohřešovaných osobách.
Obrázky dětí byly najednou všude – od krabic s mlékem přes krabice od pizzy až po tašky na nákup. Přes fotografie dětí byla pak napsána otázka „Viděli jste mě?“
Sice tento počin pomohl zvýšit povědomí veřejnosti, reálný úspěch byl jen jeden, a to návrat Bonnie Lohman domů.
Tu ve třech letech unesla její vlastní matka s přítelem přímo z domova, když ji měl na starosti její otec. Právě ten kontaktoval Národní radu pro bezpečnost dětí s tím, že by chtěl dceřinu fotku také nechat natisknout na kartony s mlékem.
Bylo mu vyhověno, přestože se tam dávaly děti, které byly uneseny cizími lidmi nebo zmizely beze stopy.
Dívka se na krabici od mléka poznala
O čtyři roky později byla Bonnie se svým nevlastním otcem v obchodě, když na zadní straně krabičky od mléka poznala svůj vlastní obličej.
Mléko otčím skutečně koupil a malá Bonnie si fotku vystřihla a dala k hračkám. Jednoho dne si toho všimli sousedi a kontaktovali úřady. Bonnie se svým, otcem shledala znovu, když jí bylo sedm let.
Když Bonnie nechala vystřižený obraz spolu s hračkami v domě svého souseda od souseda, viděli fotografii a kontaktovali úřady. Dívka se shledala se svým otcem, když jí bylo sedm let.
Program velmi rychle skončil. Skutečný důvod tkvěl ve změně výroby
Jenže jak rychle se začaly podobizny zmizelých dětí tisknout, tak rychle také celý program skončil. Začalo se v roce 1984 a na konci osmdesátých let bylo veškeré snažení ukončeno.
Neoficiální důvody byly různé. Pediatrům se nelíbilo, že vystavování dětí těmto obrázkům je může poškodit a vyvolat v nich strach.
Jiní kritizovali, že kampaň cílí na jedince unesené cizími lidmi, přitom většina únosů se odehrává v rámci rodiny. Lidé si také už na fotky zvykli a přestali jim věnovat pozornost.
Celá snaha začala být zastaralá, objevovaly se nové, efektivnější metody.
K zániku kampaně přispělo také to, že se mléko začalo dávat do plastových nádob a kartony byly postupně vytlačeny.
Autor: Šárka Blahoňovská
