Bývala to největší hvězda francouzského šansonu. Jenomže zničená alkoholem a depresemi v roce 1960 připomínala více než světoznámou hudební královnu jen umírající trosku. Tehdy jí bylo čtyřicet pět. Ona sama si nemyslela, že ještě bude někdy o hudbu jevit zájem.
Když ji v té době navštívil skladatel Charles Dumont a nabídl ji novou píseň, odmítla. Stejně tak i po druhé i třetí nabídce.
Jeho neodbytnost ale byla obrovská a ona nakonec souhlasila, že si píseň poslechne.
Hit s názvem Non, Je ne regrette rien, v překladu Ničeho nelituji si okamžitě zamilovala a za pár měsíců s ním objížděla turné po světě.
„Je to něco jako moje závěť“
„Ne, vůbec ničeho. Ne, nelituji ničeho. Ani dobrého, co pro mě udělali, ani toho zlého.“ To jsou slova nejznámější písně, která zpěvačku proslavila po celém světě. Z písně je přímo cítit, jakou bolest si během života Édith prožila.
Narodila se jako dítě ulice. Vyrůstala u babičky. Ta vedla nevěstinec, a o malou dívku se tak staraly povětšinou tamní prostitutky.
Trpěla šedým zákalem, který se podařil nakonec v sedmi letech vyléčit, a ona tak poprvé spatřila krásy světa. O pět let později začala vystupovat jako pouliční umělkyně.
Na ulici si uvědomila, že umí zpívat a její umění dokonce zanechává v lidech emoce. Začala proto zpívat společně se svou přítelkyní Simon, aby mohla rozdávat lidem radost a ukázat jim, co její hlas dovede.
Šok za šokem
Když se Édith v sedmnácti zamilovala, netušila, že za rok porodí holčičku. I když nebyla zrovna vzornou matkou, když po dvou letech dívenka umřela na zánět mozkových blan, pro zpěvačku to byla velká rána.
Jakmile začala Édith Piaf vystupovat v kabaretech, v bulváru se proslavila tím, že byla falešně obviněna z vraždy muže, kterého znala. Ani policejní výslechy ji ale nesrazily na kolena a ona dál zpívala.
Později se New Yorku zamilovala do boxera, který byl jejím pravým opakem. Zatímco ona jako křehká dívka prošla ložnicemi mnoha mužů, on, urostlý mladý muž, měl doma manželku a tři děti. I přesto spolu začali tajný poměr.
Nakonec se kvůli ní rozhodl rozvést a jet za ní do Ameriky, kde tehdy pobývala. Přemluvila ho, aby se vracel letadlem, místo lodí. A to byla osudná chyba. Letadlo totiž havarovalo a Édithina láska nepřežila.
Dál to šlo jen z kopce
Édith Piaf se snažila i z této události vzpamatovat. Jenomže už se jí to nepodařilo. Stala se závislá na morfiu, na alkoholu, prošla si několika nemocemi, střídala muže, u kterých hledala útěchu.
Tak to trvalo několik let. Édith se kvůli revmatismu sotva udržela na nohou, navíc měla rakovinu.
Jen poslední píseň Ničeho nelituji ji ještě trochu dokázala vrátit do reality. 18. března 1963 odzpívala svůj poslední koncert a 11. října téhož roku zemřela v blízkosti své věrné kamarádky Simon.
I když katolická církev odmítla sloužit kvůli jejímu životnímu stylu mši, fanoušci prokázali Édith úctu tím, že se v den pohřbu shromáždili okolo hřbitova. Zkolabovala dokonce i doprava.
Tak moc přes to všechno znamenala zpěvačka pro některé lidi, tak moc se vryla do paměti a stala se legendou.
Autor: Šárka Cvrkalová
