Spor, který se zapsal do dějin jako souboj mezi královnou Anglie a královnou Skotska, nakonec skončil smrtí. Ve skutečnosti ale až tak o souboj nešlo. Královna Alžběta, tehdy sedící na trůnu Anglie, se do poslední chvíle bránila tomu, aby její příbuzná Marie Stuartovna skončila s hlavou na špalku.
V tomto příběhu proti sobě na začátku stojí dvě ženy. Zatímco Alžběta I., anglická protestantská královna, od začátku řešila problémy svého následníka na trůnu, protože se nikdy nechtěla vdát a mít potomka, skotská, křesťansky založená královna Marie Stuartovna si s muži nikdy hlavu nelámala. Na to nakonec doplatila.
Měla několik milenců, nechala zavraždit vlastního manžela
Marie Stuartovna byla od začátku pro anglickou královnu hrozbou. Podle rodokmenu měla totiž právo na anglický trůn i ona a mohla se kdykoli o tom pokusit přesvědčit potřebné úřady. Když si navíc vzala lorda Darnleyho, její nárok i na tento trůn se ještě zvětšil.
Darnley byl alkoholik, a Marie tak měla spoustu času na své milence. Jedním z nich byl i Mariin sekretář, který byl nakonec za záhadných okolností zavražděn.
V roce 1567 byl nalezen mrtvý Mariin muž lord Darnley. Jeho dům byl vyhozen do povětří a tělo nalezeno na zahradě.
Spekulace vedly k podezření, že za vraždou stojí hrabě z Bothwellu. Ten také o nějaký čas později unesl i Marii Stuartovnu. Tu měl údajně držet pod zámkem a svádět ji.
Ona se ale velmi rychle podvolila, a dokonce si ho během jednoho roku vzala. Tím pádem všem došlo, že za vraždou lorda Darnleyho stála ve skutečnosti ona.
Skotští lordi se tak brzy vzbouřili a začali po obou novomanželích pátrat. Hrabě z Bothwellu nakonec uprchl do Dánska, kde zemřel. Marie byla donucena k abdikaci a uvězněna.
Tou dobou si začala psát s Alžbětou I. Ta jí projevila sympatie, protože se obávala, že když došlo k abdikaci ve Skotsku, mohlo by se to samé stát i v Anglii.
Marie Stuartovna uprchla, zvolila ale špatný směr
Netrvalo dlouho a Marii Stuartovně se podařilo ze zajetí utéci. Pomoc hledala u své příbuzné v Anglii. Ta ji chtěla přijmout, ale její rádci nesouhlasili. Báli se, že by se mohla začít dožadovat svého práva na anglický trůn. Proto se stala Marie vězněm své vlastní příbuzné.
Po devatenácti letech v zajetí začala Marie potají pletichařit s cizími katolickými mocnostmi. To se Alžběta dozvěděla, a nasadila na ni proto Francise Walsinghama, jednoho z průkopníků moderní špionáže.
Ten zjistil, že si tajně prostřednictvím sudů s pivem Marie dopisuje s katolickým šlechticem Anthonym Babigtonem.
Nabídl jí, že jeho muži zavraždí Alžbětu a ji dosadí na trůn. Marie souhlasila, netušila ale, že její odpověď bude předána přímo Alžbětě.
Situace byla jasná. Marie Stuartovna si zaslouží nejhorší trest, trest smrti. Ačkoli se na tom shodli téměř všichni, Alžbětě bylo stále proti srsti nechat popravit vlastní příbuznou.
Nakonec ale souhlasila. A tak 8. února 1587 sťal na příkaz jedné královny kat hlavu královně druhé.
Autor: Šárka Cvrkalová
