Jméno Bethany Hamilton je známé po celém světě. Tato famózní surfařka se od těch ostatních ale dost odlišuje. Ve třinácti letech přišla po útoku žraloka o ruku, ale na prkno se vrátila a inspiruje ostatní.
Narodila se v roce 1990 v Lihue na Havaji, a proto není divu, že od dětství tíhla k vodním sportům. Havaj je proslulá svými perfektními podmínkami pro surfaře, a i malou Bethany tento sport nadchl.
Od devíti let se mu naplno věnovala a objížděla různé závody.
Osudným se jí ale stalo jedno nedělní ráno, kdy spolu s kamarády a jejich tatínkem vyrazili surfovat na pláž u Kauai. Napadl je čtyřmetrový žralok tygří a Bethany ukousl ruku.
Ztratila více než šedesát procent krve
Otec kamarádů ji vytáhl z vody a poskytl první pomoc, velkou ránu po chybějící ruce zaškrtil řemínkem.
Po převozu do nemocnice byla Bethany v kritickém stavu, ztratila totiž více než šedesát procent krve.
Žraloka, který ji napadl, chytili a zabili rybáři kousek od místa, kde došlo k útoku. V jeho tlamě se dokonce našly kousky surfařského prkna, které se shodovaly s prknem od Bethany.
Ukázalo se, že je dívka velká bojovnice a po třech týdnech rekonvalescence se opět vrátila na surf.
Brzy po útoku zase soutěžila
O další dva měsíce později už zase soutěžila. Neměla však klasické prkno, ale na zakázku upravené.
Bylo delší a tenčí než to klasické a mělo rukojeť pro pravou ruku. K těm klasickým se ale po pár letech vrátila.
To, které měla v osudný den, je spolu s plavkami vystaveno v surfařském muzeu v Kalifornii.
Bethany se stala inspirací nejen pro sportovce. Za svůj famózní návrat k milovanému sportu získala řadu ocenění.
V autobiografii popisuje nejen období po útoku
Rok po útoku vyšla její autobiografie, kde popisuje, jak se vzpamatovala z útoku, vypořádala s mediální pozorností a vrátila zpět do soutěží.
Byly o ní natočeny dva dokumenty, a v roce 2011 dokonce celovečerní film Surfařka inspirovaný jejím příběhem.
Dnes je Bethany maminkou dvou chlapců, které už také učí surfovat. S rodinou stále žije na Havaji a užívá si života plnými doušky.
Autor: Karolína Stoczková
