Herečku a malířku Barboru Srncovou si pamatujeme hlavně jako Rampepurdu z dobového seriálu Bylo nás pět. Všestranná umělkyně se ale živí také jako malířka a několikrát se objevila i v zahraničních filmech.
Barbora se narodila v roce 1969 do umělecké rodiny. Maminka je známou malířkou a tatínek založil Černé divadlo. Nebylo se čemu divit, že i dcera šla stejným směrem. Vystudovala konzervatoř v Praze a už během studií rozjela filmovou kariéru.
Úplně poprvé se před kamerou objevila ve dvanácti letech v rodinném filmu Karla Smyczka Jako zajíci. Má za sebou i zkušenosti ze zahraniční. Zahrála si v německo-české pohádce Sněhurka a v anglickém dramatu Nehynoucí láska.
Objevila se také na divadelních prknech. Ihned po studiích nastoupila do Divadla Vítězslava Nezvala v Karlových Varech, poté působila v Černém divadle, divadle Panoptikum a Ta Fantastika.
Rampepurda rampepurďácká
Do povědomí českého diváka se ale zapsala především jako služebná Kristýna alias Rampepurda v seriálu Bylo nás pět, který vznikl podle stejnojmenné knižní předlohy Karla Poláčka.
Přezdívka Rampepurda pochází od názvu horské vesnice Rampuše, odkud Kristýna pocházela.
Objevila se ještě v několika filmech, pohádkách a seriálech. Jedním z těch posledních byla pohádka Princezna a písař z roku 2014 nebo seriál Labyrint z let 2015 až 2018.
Role maminky byla vždy na prvním místě
Ze svého prvního manželství se švédským kadeřníkem si odnesla jedinou dceru Emmu. V roce 2006 se po několikaleté známosti provdala za hudebníka Petra Rajcherta.
Z hereckého života se stáhla a věnovala se mateřským povinnostem a péči o harmonický domov. Po mamince navíc zdědila i malířský talent, který v tomto období začala ještě více rozvíjet.
Letos na jaře s manželem potvrdili, že žijí odděleně a chystá se rozvod. Důvody rozchodu ani jeden z nich neupřesnil.
Autor: Karolína Stoczková