Stockholmský syndrom je psychologický fenomén, při kterém si oběť vytváří pozitivní pouto nebo sympatie k osobě, která ji drží v zajetí, týrá ji nebo jí dokonce ohrožuje. Laicky řečeno: Únosce či týraná osoba ke svému trýzniteli cítí přitažlivost, často až lásku, vysvětluje Very Well Health.
Název syndromu pochází z události, která se odehrála v roce 1973 ve Stockholmu ve Švédsku. Během bankovní loupežné akce v bance byli čtyři zaměstnanci drženi jako rukojmí po dobu šesti dní. Překvapivě, během této doby si rukojmí vytvořili nečekané pouto se svými únosci, dokonce je začali obhajovat i poté, co byli osvobozeni, píše Cleveland Clinic.
Obranný mechanismus
Stockholmský syndrom není přímo popsán jako psychická nemoc. Je spíše obranným mechanismem, který se rozvíjí jako forma psychologického přežití. Když je člověk vystaven extrémnímu stresu a násilí, někdy jako strategie přežití začne sympatizovat s tím, kdo ho ohrožuje, vysvětluje Cleveland Clinic.
Syndrom je vlastně určitý druh psychické adaptace, kdy oběť vnímá pachatele jako zdroj moci, začíná věřit, že spolupráce je jediná cesta k přežití, vytváří si emotivní pouto jako formu sebezáchrany a identifikuje se s útočníkem jako způsob psychické ochrany.
Je možné ho léčit?
Stockholmský syndrom je nebezpečný, především protože oběť ztrácí schopnost objektivně vnímat realitu. Brání se opustit nebezpečnou situaci a popírá vlastní utrpení. Je samozřejmě potřeba s problémem něco dělat.
Ačkoli se nejedná přímo o psychickou nemoc, terapie a pohovory s psychology a psychiatry mohou pomoci, píše Medical News Today. Důležitá je ale také podpora blízkých, kteří by se měli především snažit u oběti budovat pozitivní sebevědomí.
Důležité je včas rozpoznat varovné signály a nebát se vyhledat odbornou pomoc. Každý případ je individuální a vyžaduje citlivý, profesionální přístup, doplňuje WebMD.
Zdroj: Medical News Today, Britannica, Cleveland Clinic, WebMD, Very Well Health
Autor: Šárka Cvrkalová
