Mělo to být ráno jako každé jiné. Dorota si chtěla vyčistit zuby, ale už k tomu nedošlo. Když totiž sama na sebe vyplázla jazyk, naprosto se zděsila. Její jazyk byl zbarvený do černa a chlupatý!
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Je naprosto logické, že černý chlupatý jazyk Dorotu patřičně vyděsil. Neustále se prohlížela v zrcadle a představovala si to nejhorší. Dokonce ji napadlo, že jí černě zbarvený jazyk určitě upadne!
Necítila jsem se dobře, proto jsem navštívila lékaře
Pár dní předtím jsem nebyla zrovna ve své kůži. Bolely mě svaly, měla jsem teplotu a celkově mi bylo tak nějak pod psa. Nakonec jsem se rozhodla navštívit svého praktického lékaře.
Ten mi udělal test z krve a zjistil, že mám zvýšenou hodnotu CRP, proto mi nasadil antibiotika. Odmalička trpím tím, že mám na řadu antibiotik alergické reakce a najít pro mě takové, které alergii nespustí, je mnohdy oříšek.
Doufala jsem, že se mi rychle uleví
Od lékaře jsem si toho dne odnesla antibiotika, která jsem ještě nikdy neměla. On sám mi říkal, že jsou na trhu teprve krátce, a doufal, že mi sednou.
Já zase doufala, že se mi rychle uleví. Nejsem ten typ člověka, kterého by bavilo nehnutě ležet v posteli. Naopak. Pořád něco musím dělat, ale nepříjemné pocity po těle mě skutečně donutily dva dny ležet.
Věřila jsem lékaři a nepřečetla si příbalový leták
Ačkoli moc dobře vím, že mívám na antibiotika alergii, tentokrát jsem věřila svému lékaři a příbalový leták včetně nežádoucích účinků jsem si nepřečetla.
Čtvrtý den už jsem se cítila lépe. Vstala jsem a jako každé ráno jsem se vydala do koupelny, abych si vyčistila zuby. Tam jsem se naprosto zděsila. Můj jazyk totiž přes noc zčernal!
Chtělo se mi brečet. Bála jsem se, že mi upadne!
Moje úplně první reakce byla, že jsem měla strach, že mi jazyk upadne. Měl černou barvu a vypadal, jako by byl chlupatý. Pořád jsem se prohlížela v zrcadle a chtělo se mi brečet. Nechápala jsem, co se to se mnou děje.
Volala jsem dceři, která okamžitě přijela. V telefonu jsem zněla naléhavě. Ani ona neměla podobnou zkušenost, což mě ještě více znervóznilo.
Černý jazyk byl teprve začátek. Musela jsem k lékaři!
Zčernání jazyka byl jen první krok. Když se k tomu přidal opravdu zvláštní a nepříjemný pocit v ústech, který začala doprovázet nevolnost a zvracení, donutila mě dcera zajet k lékaři. V šoku jsme byly obě dvě!
U doktora v čekárně jsem byla jako na trní. Trvalo věčnost, než jsem přišla na řadu, a mně bylo vážně zle. Zároveň jsem byla nervózní a strachy bez sebe, co mi řekne. Co se mnou je?!
Byla to reakce na antibiotika
Narovinu jsem se svého doktora zeptala, jestli mi jazyk upadne. On se začal smát, mně se chtělo brečet. Poté mi vysvětlil, že mi jazyk zčernal v důsledku reakce na antibiotika, která jsem začala užívat. Ta totiž narušila bakteriální rovnováhu v ústech a způsobila přemnožení kvasinek a škodlivých bakterií.
Domů jsem si odnesla předpis na léky proti plísním, které umí bojovat proti přemnoženým kvasinkám a navrátit rovnováhu do normálu. Jazyk jsem si také měla na doporučení svého lékaře pravidelně čistit.
Ačkoli ve finále nešlo o nic vážného, když si na to vzpomenu, stále jsem nervózní. Koho by nevyděsilo, kdyby zjistil, že mu zčernal jazyk?
Autor: Nikol Kolomazníková
