Proti ženské obřízce se bojuje v mnoha zemích. Více než 200 milionů žen po celém světě žije v důsledku této praktiky se zmrzačenými pohlavními orgány. Přesto ale existují kultury, kde k ní stále dochází. A některé ženy ji dokonce podstupují dobrovolně.
Ženská obřízka je běžná zhruba ve 30 zemích Afriky. Dále se praktikuje také na Blízkém východě a částečně i v Asii. V Evropské unii je sice nelegální, přesto se nicméně odhaduje, že i tak zde žije asi 600 000 dívek, které jí prošly.
Čistota a krása
Důvody k ženské obřízce jsou obvykle náboženské a rituální. Některé kultury věří tomu, že zmrzačení ženských pohlavních orgánů má co dočinění s čistotou lidského těla, že zajistí dívce věrnost a krásu. Provádí se obvykle u dívek do 15 let, vysvětluje The Atlantic.
I proto ji mnoho osob podstupuje dobrovolně. Jsou jednoduše společností přesvědčeny, že je to běžná věc, která je pro jejich tělo vhodná a také jim pomůže na cestě životem s duševním posílením.
V některých zemích se pak věří tomu, že má ženská obřízka i zdravotní důvody. To nicméně odborníci vyvracejí s tím, že neexistuje jediný rozumný důvod k tomu, proč by si žena měla nechat obřízku udělat.
Zdravotní rizika
Obřízka je velmi bolestivá. A nemluvíme pouze o samotném procesu, ale i o následcích, které si ženy nesou po celý život. Při „operaci“ dochází k silnému krvácení, navíc často dělají obřízku nevzdělaní lidé a v nevhodných podmínkách. Může tak dojít ke vzniku infekcí a případně i k horečkám i následné smrti.
K dlouhodobým problémům se pak řadí potíže při močení, cysty, infekce a neplodnost, psychické problémy, nepříjemný a bolestivý pohlavní styk, komplikace při porodu a vyšší úmrtnost novorozenců.
Proto se ve světě proti obřízce snaží mnoho zemí bojovat, Evropský parlament opakovaně upozorňuje na to, že ačkoli v EU je praktika zakázána, mnohdy se provádí nelegálně. Bojovat zákony proti roky zažitým tradicím některých kultur je ale velmi náročné.
Zdroj: The Atlantic, WHO, BBC, NIH, Got Questions, End FGM, NHS
Autor: Šárka Cvrkalová
