V literatuře, filmu a televizních seriálech často pozorujeme zajímavý fenomén, kdy záporné postavy se těší značné popularitě, někdy dokonce větší než hlavní hrdinové. Určitě vy sami znáte někoho, kdo je doslova posedlý nějakým záporákem, možná jste to konkrétně i vy. Proč tomu tak ale je, když tyto postavy obvykle vykazují spíše negativní vlastnosti a na konci filmu jsme vlastně rádi, že jejich strana nezvítězila?
Na festivalech se to často hemží lidmi v kostýmech právě hlavních záporných postav, zatímco těch kladných je minimum. Tvůrci často také do rolí antagonistů dosazují pohledné herce, které si každý na první pohled zamiluje. Ale proč?
Zakázané ovoce
Záporné postavy často disponují komplexnějšími osobnostmi než kladní hrdinové. Tato složitost charakteru je pro diváky a čtenáře atraktivní, protože nabízí více prostoru pro interpretaci a ztotožnění, vysvětuje Psycholoical Science.
Psychoanalytička Jennifer Stevens tvrdí, že přitažlivost záporných postav může pramenit z našeho podvědomého sklonu k zakázanému ovoci. Antagonisté často představují svobodu od společenských norem a morálních omezení, což může být pro mnoho lidí lákavé, i když jen ve fantazii.
Už Aristoteles pak v minulosti mluvil o takzvané teorii katarze, podle které můžeme skrze ztotožnění se se zápornými postavami bezpečně prožít a uvolnit vlastní negativní emoce, píše se na webu Medium. S tím souhlasil i psycholog Carl Jung, který tvrdil, že skrze záporné postavy vnímáme naše stíny, které podvědomě potlačujeme.
Charismatické a mocné
Záporné postavy jsou často zobrazovány jako charismatické a mocné osobnosti. Psycholog Paul Bloom ve své knize Against Empathy argumentuje, že lidé mají tendenci obdivovat sílu a moc, i když je použita k negativním účelům.
Současný výzkum v oblasti morální psychologie naznačuje, že lidé jsou často morálně ambivalentní. Tato ambivalence nám umožňuje ocenit komplexnost záporných postav a někdy i sympatizovat s jejich motivy, i když nesouhlasíme s jejich činy, doplňuje na závěr Peacock Plume.
Zdroj: Science Connected, Medium, Peacock Plume, Brightside, Psycholoical Science, Screenrant, The Guardian
Autor: Šárka Cvrkalová