Divadelní kostýmní výtvarník Willy Clarkson se v Anglii na přelomu 19. a 20. století proslavil jako mistr převleků. Bohužel i v tom negativním slova smyslu. Údajně měl dodat převlek i nejznámějšímu sériovému vrahovi všech dob, Jacku Rozparovačovi. Převlek, který možná děsivému vrahovi z Whitechapelu pomohl, aby nebyl nikdy odhalen.
Jeho otec vyráběl paruky již od roku 1833. William Berry Clarkson studoval v Paříži, ale již ve svých dvanácti letech školu opustil, aby mohl pomáhat v otcově podniku v Londýně. Již takhle mladý se naučil navrhovat a vyrábět paruky, což byl nesmírně komplikovaný proces, jelikož potřebné vlasy bylo nutné získávat z kontinentální Evropy.
Úspěšně rozšířil rodinný podnik
Clarkson si velmi rychle získal slávu jako zručný řemeslník a stal se nejslavnějším výrobcem paruk. Když po smrti svého otce v roce 1878 převzal podnik, rozšířil byznys také na poskytování divadelních kostýmů a líčení.
Jeho společnost se stala velmi úspěšnou a mimo prodej paruk pro veřejnost zásobovala většinu londýnských divadel během dalších padesáti let. Téměř žádná velká produkce v Londýně se neobešla bez pomoci majitele paruk na Wellingtonské ulici.
Dvorní kostymér královny Viktorie
Ve věku pouhých třiceti let Clarksonova společnost dodávala kostýmy a paruky i pro amatérské divadelní produkce královny Viktorie a její rodiny. S královnou měl později Clarkson blízký vztah. Edward VII. ho dokonce jmenoval královským parukářem a kostymérem.
Stejně tak oblékal i nejslavnější herce své doby, jako byl Henry Irving či Sarah Bernhardt. V době největšího rozmachu měla jeho společnost přes 100 zaměstnanců a na skladě měla 50 000 kostýmů.
Svými dokonalými převleky se Clarkson podílel i na spoustě vtipů a kvalitní převleky vyrobil i pro dva slavné podvody. První zahrnoval přestrojení studenta Cambridge za sultána ze Zanzibaru, druhý podvod z roku 1910 byl poněkud závažnější.
Pomohl namaskovat členy velkého podvodu, kterého se zúčastnila i spisovatelka Virginie Woolfová, jako habešskou královskou delegaci. Tento žert měl vážné bezpečnostní důsledky, jelikož domnělí „hodnostáři“ díky převlekům absolvovali prohlídku lodi HMS Dreadnought, která byla tajnou námořní zbraní Británie proti Německu v probíhajících závodech ve zbrojení.
Jeho práce pomáhala i v boji
Během první světové války dodával Willy Clarkson realistické namaskované hlavy pro britskou armádu. Hlavy byly používány v zákopech na západní frontě. Hlava nasazená na tyči byla zvednuta nad okraj zákopu a pokud německý odstřelovač vystřelil, díra po kulce odhalila směr, odkud kulka přišla, a tedy i polohu střelce.
Clarksonovy skandální aktivity
Šířily se ale i zvěsti o spojení Clarksona s notoricky známými vyděračskými gangy. Ty se přiživovaly na tehdejší tabuizované homosexualitě, která v té době byla podle zákona považována za zločin, který vedl přímo do kriminálu.
Vyděrači od odhalených homosexuálů vymáhali značné množství peněz za své mlčení. Jednu z obětí dokonce vydíráním dohnali až k sebevraždě. Jedna z budov v Soho v Londýně, kde se homosexuální muži scházeli, se dokonce stala známou jako Clarkson’s Cottage. Právě kvůli jeho nechvalně známým obchodům s vyděračskými gangy.
Oblékal zločince a kriminálníky
Mezi další stinné stránky Clarksonova podnikání patřilo i vypálení několika vlastních podniků v rámci pojistných podvodů. Mezi jeho klienty také patřilo několik vrahů včetně Charlese Pearce, Ronalda Truea či Dr. Hawleyho Crippena.
Žádný z těchto zabijáků se však nevyrovnal tomu nejslavnějšímu – Jacku Rozparovači. Zatímco vrah úřadoval ve Whitechapelu, množily se fámy, že na sobě musí mít nějaké přestrojení, které mu umožňuje provést zločin a bez povšimnutí uniknout. A Clarkson tvrdil, že to byl právě on, kdo mu takový převlek dodal.
Maskoval i detektivy
Mimo to poskytl dokonalé převleky i těm, kteří se snažili Rozparovače chytit – tedy zejména detektivům a studentům medicíny. Jedním ze způsobů, jak se detektivové pokoušeli Rozparovače chytit, bylo jejich maskování se za prostitutky – hlavní cíle Jacka Rozparovače – s tím, že sériového vraha nalákají. Netřeba dodávat, že Rozparovač nebyl nikdy dopaden.
Clarkson si za tím, že slavného vraha opravdu oblékal, stál až do konce. Jakékoli důkazy však nebyly nikdy nalezeny. Bylo tedy možné, že si prohlášením, že byl Jack Rozparovač jeho zákazník, chtěl jen zvýšit popularitu a prodej.
Podivné úmrtí a Clarksonův dvojí život
Clarksonova smrt byla nakonec záhadná stejně jako jeho život. Příčina smrti nebyla totiž nikdy zjištěna. V roce 1934 byl nalezen ve své ložnici v bezvědomí a se šrámem na čele. Již se neprobral a okolnosti smrti byly podezřelé natolik, že jeho pitvu provedl prominentní patolog. Důkaz o cizím zavinění však nenašel.
Clarksonův život byl všechno, jen ne nudný. Dosáhl velké úcty ze stran královské rodiny a dobyl pole kostýmního výtvarnictví pro divadlo. Jeho návrhy jsou dokonce umístěné i na Harvardu a několik jeho paruk je k vidění v londýnských muzeích.
Měl však i svoji temnou stránku. Kromě účasti na pojistných podvodech a vydíráních si zřejmě liboval ve skutečnosti, že jeho převleky mohou být použity sériovými vrahy k páchání krutých vražd. Se zákonem však i spolupracoval, mimo pomoc při snaze o dopadení Jacka Rozparovače policii dopomohl chytit vraha Herberta Bennetta.
Zdroj: en.wikipedia.org, allthatsinteresting.com
Autor: Michaela Pauerová
