Velikonoční ostrov se nachází v nejvýchodnější části polynéského souostroví a je známý díky svým obřím kamenným sochám. Jedná se o nejodlehlejší obydlené místo planety, protože k nejbližší pevnině je to 2100 kilometrů. Domorodci mu říkají Rapa Nui (Velký Rapa) nebo Te Pito te Henua (Pupek světa). Oficiální název ale ostrov dostal od prvních evropských návštěvníků, kterými byli Nizozemci. Ti ostrov pojmenovali Velikonoční na počest dne svého příjezdu na ostrov.
Smíšená populace ostrova je převážně polynéského původu, téměř všichni žijí ve vesnici Hanga Roa na chráněném západním pobřeží. Tvoři ji zejména Havajci, Tahiťané a Maorové z Nového Zélandu. Převážně se zde mluví španělsky.
Sochy mají až 90 tun
Co ale táhne návštěvníky na ostrov, jsou tajemné sochy moai, které uchvátí svou velikostí. Právě cestovní ruch, který se od 90. let dvacátého století stal běžnou součástí života ostrova, opět vrátil obyvatelům Rapa Nui hrdost a důraz na svou kulturu.
„Uprostřed velkého oceánu, v oblasti, kam nikdo nechodí, existuje tajemný a izolovaný ostrov. Ostrov je osázen monstrózními velkými sochami, dílem nevím jaké rasy,“ zapsal si do deníku v 19. století francouzský mořeplavec a umělec Pierre Loti.
Soch se na ostrově nachází 887 a některé váží až 90 tun a měří dvanáct metrů. Všechny sochy jsou umístěny na posvátné pohřební plošině. Nejznámější z nich se jmenuje Ahu Tongariki a je dlouhá 200 metrů.
Sochy byly přepraveny z kráteru vulkánu Rano Raraku na své konečné místo několik kilometrů přes kopcovitý terén, to vše bylo provedeno nejvyšším vůdcem, který byl kmenovým náčelníkem.
Tajemství zůstane tajemstvím
Celé jejich tajemství ale zůstane navždy záhadou, protože původní desetitisícové obyvatelstvo zemřelo na tuberkulózu, neštovice, ve válkách, nebo byli odvlečeni otrokáři.
Dle serveru Novinky jich na ostrově v roce 1877 zůstalo už jen pouhých 111. Po smrti klanových náčelníků odešlo i jejich tajemství, včetně záhadného obřadního jazyka rongo-rongo.
Od 50. let dvacátého století bylo provedeno mnoho pokusů, které pomocí replik měly dokázat, jak ostrované sochy přemisťovali.
Nejúspěšnější experiment s pohybem moai v roce 2013 provedli dle ThoughtCo archeologé, kteří ovládali lana, aby rozkývali repliku sochy po silnici ve vzpřímené poloze.
Proč se sochy stavěly a zda je tento poslední pokus opravdu správným postupem, jak byly sochy převezeny na své místo, se však už asi nedozvíme.
„Stavět sochy nebylo nevysvětlitelné chování, ale něco, co bylo nejen kulturně významné, ale také klíčové pro jejich přežití,“ uvedl pro CNN Travel profesor Carl Lipo, proč sochy nesjpíše vznikly.
Zdroje: Smithsonian, Novinky, ThoughtCo, CNN Travel
Autor: Soňa Jiroutová
