Každý se se smutkem ze ztráty blízké osoby vyrovnává jinak. Pokud jde o smrt, kterou zavinil někdo cizí, mnozí jednoduše zatouží po pomstě. Pomstít svého manžela, který zemřel v bitvě během 2. světové války, se rozhodla i Marija Oktyabrskaya.
Prodala proto veškerý svůj majetek, aby si mohla koupit tank a vyrazit do boje s cílem zabít co nejvíce nacistů. S požehnáním samotného Josifa Stalina se stala řidičkou tanku v Rudé armádě. Stala se z ní sovětská hrdinka.
Marija Oktyabrskaya se narodila v roce 1905 v chudé rolnické rodině v krymské oblasti v tehdejším Sovětském svazu. Byla jedním z deseti dětí a rodiče ji odmala vedli k oddanosti komunismu a loajalitě SSSR. Před druhou světovou válkou pracovala nejprve v konzervárně a poté jako telefonní operátorka.
Hrdá manželka důstojníka
V roce 1925 se provdala za armádního důstojníka Ilju Oktyabrského a tehdy se poprvé začala zajímat o vojenské záležitosti. Naučila se řídit vozidla, používat zbraně a byla vycvičena jako armádní zdravotní sestra.
Sama prohlásila: „Vezmi si vojáka a budeš sloužit v armádě. Být manželkou důstojníka s sebou nese velkou odpovědnost“. Její slova se naplnila.
Zpráva o smrti manžela se k ní dostala až za dva roky
Když vypukla válka, Marija byla evakuována do Tomsku na Sibiři, zatímco její muž zůstal na frontě. Když zjistila, že byl Ilja v srpnu 1941 zabit během německého útoku na Kyjev, rozhodla se jeho smrt pomstít.
Prodala veškerý svůj majetek, aby mohla koupit tank T-34, který nazvala „Bojová přítelkyně“. Aby však neskončil pouze jako dar Rudé armádě, chtěla, aby jí bylo dovoleno, že ho bude moci sama řídit.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
To se rozhodla zajistit dopisem tomu „nejvyššímu“ muži – Josifu Stalinovi. Požádala ho o povolení bojovat za svou zemi a vysvětlila své důvody: „Můj manžel byl zabit při obraně vlasti. Chci se pomstít těm fašistickým psům za jeho smrt a za smrt sovětských lidí, umučených těmi barbary.“
Dobrá propaganda pro armádu
Stalin, nadšený oddaností komunistické vdovy ochotné bojovat až do své smrti, svůj souhlas okamžitě udělil. Marija prošla pětiměsíčním výcvikovým programem, načež mohla být vyslána na frontu.
„Porazila jsem ty bastardy“
Když se spolu s „Bojovou přítelkyní“ v roce 1943 přidala k 16. gardové tankové brigádě, spolubojovníci si nejprve mysleli, že jde o vtip. Marija jim však vytřela zrak a prokázala svoji odvahu a odhodlanost. Během první tankové bitvy v říjnu roku 1943 byl její tank tím prvním, kterému se podařilo prolomit nepřátelské linie a zničit německé dělostřelectvo.
Ostatní vojáci byli ohromeni. Pomsta za zabití milovaného manžela vyšla a Marija, poháněná vztekem, se neohroženě vrhla do dalších bojů. Její vražedné řádění však v lednu 1944 náhle skončilo.
Uprostřed boje dostala „Bojová přítelkyně“ přímý zásah. Marija, která neuposlechla bezpečnostních rozkazů zůstat v tanku, vyskočila ven, aby se pokusila napravit škody.
Nedokázala se však vyhnout nepřátelské palbě, a zasáhl ji letící šrapnel. Upadla do bezvědomí. Nebojácná kapitánka tanku ležela dva měsíce v kómatu, svých zraněním však podlehla. Marija Oktyabrskaya posmrtně získala nejvyšší vyznamenání své země – Hrdinka sovětského svazu.
Zdroj: en.wikipedia.org, allthatsinteresting.com
Autor: Michaela Pauerová
