Nejspíš mnoho studentů si někdy řeklo, že kdyby jim všechno šlo do hlavy tak, jako texty písniček, hned by měli školu hotovou. A neplatí to samozřejmě jenom pro ně. Mnozí z nás mají velmi špatnou paměť, ale pokud začne hrát v rádiu nějaká písnička, obvykle si hned vybavíme její slova. Ale proč?
Kromě toho také platí, že když se naučíte například na nějakou přednášku nebo do školy, obvykle za pár dní informace zapomenete a v hlavě vám zůstane jenom pár těch nejpodstatnějších. Když ale uslyšíte písničku, kterou jste neslyšeli třeba 10 let, ihned si vzpomenete na každé slovo.
Je tedy poměrně logické pokládat si otázku, proč se nám učí texty písniček tak snadno, aniž bychom se o to vlastně snažili, zatímco nějaké ty letopočty ke zkouškám do školy, nebo dokonce jen jména kolegů v práci nám do hlavy zkrátka nelezou.
Všude kolem nás
Podle psycholožky Vicky Williamson, jak píše ajournalofmusicalthings.com, existují minimálně tři důvody, proč si texty písniček zapamatujeme tak snadno. Tím prvním je to, že hudba je všude kolem nás a mnohdy si to ani neuvědomujeme.
Hraje nám doma, v práci, slyšíme ji v autě, v obchodním domě, dokonce i v čekárně u doktora. A i když některé písničky nebudeme znát, ve velkém procentu případů narazíme na něco, co jsme již mnohokrát slyšeli.
„Opakované vystavení jakémukoli podnětu zvyšuje pravděpodobnost jeho uchování v mozku, zvláště když jsou informace pokaždé identické, jako tomu je u písniček,“ říká Williamson. „Lidé si mnohdy ani neuvědomují, že písničku, která jim připadá jako nová, už slyšeli minimálně desetkrát někde jinde.“
Emocionální spouštěče
Hudba sama o sobě vyvolává v lidech emoce. Někdy to dělá záměrně, protože byla vytvořena tak, aby nějaký konkrétní pocit podnítila, jindy si ji zkrátka lidé spojí s nějakou událostí ve svém životě.
Ať už proto, že jim připomíná, co zažili, protože slyší v textu slova, která sedí na jejich život, nebo jednoduše proto, že během nějaké klíčové události právě tahle píseň hrála. Emocionální působení pak v mozku způsobí rychlejší zapamatování.
Lidé podle psychologů často poslouchají písničky také jako jistou formu emocionální odměny, nebo trestu. Pokud je jim smutno, pustí si hudbu takovou, která v nich vyvolá ještě horší pocity. K veselému dni si pak pouští rytmické a rychlejší písně, ke cvičení například něco úderného a trochu divočejšího.
I to všechno souvisí s emocemi, ale především se zapamatováním. Pokud budete boxovat v rytmu písně, kterou slyšíte poprvé v životě, můžete si být jisti, že ty údery, ty jednotlivé noty, a především slova vám už v hlavě zůstanou.
Motorické vzpomínky
Naučit se text písniček bývá podle vědců přirovnáváno k jízdě na kole. Učí se nám to snadno, protože při tom zapojujeme takzvanou motorickou paměť. To znamená, že písničky si nahlas stále dokola zpíváme a je to pro nás přirozené.
Na světě je jen málo lidí, kteří si nikdy nezpívali. A i když to děláme třeba jen doma ve sprše, nebo zkrátka v soukromí, stále se to počítá. Kdyby člověk píseň jen vnímal, nezapamatoval by si z ní tolik.
On si ji ale brouká a tím dává mozku příkaz, aby si ji pamatoval. Stejně jako se učíme chodit, mluvit, nebo právě jezdit na kole – to všechno jsou věci, které se naučíme jednou, ale už je nikdy nezapomeneme.
Zdroj: psychologytoday.com, sites.psu.edu, ajournalofmusicalthings.com
Autor: Šárka Cvrkalová
