Syndrom prázdného hnízda se týká především matek. U otců ale probíhají příznaky hůř

2 minuty čtení
Smutna zena
Zdroj: Pixabay

Každý rodič se s tím dřív nebo později bude potýkat, pro někoho je to ale snadnější, pro někoho těžší. Mluvíme o chvíli, kdy děti dospějí a rozhodnou se žít vlastní život. Potom, co se odstěhují a začnou se rodině vzdalovat, mnoho rodičů může trpět takzvaným syndromem prázdného hnízda.

Syndrom prázdného hnízda je psychologický jev, který se týká pocitů smutku, osamělosti a ztráty, které rodiče mohou zažívat, když jejich děti opouštějí domov. Koncept se začal objevovat v 50. a 60. letech 20. století, kdy psychologové a sociologové začali zkoumat dopady odchodu dětí z domova na rodiče, uvádí Better Health.

Týká se zejména matek, nevyhýbá se ale ani otcům

Unite Group uvádí, že se syndrom prázdného hnízda týká matek v 95 % případů. Pokud ale trpí pocitem osamělosti muži, bývají u nich příznaky daleko horší a delší dobu se s nimi také vyrovnávají.

Mezi příznaky syndromu patří pocit smutku, který přechází v deprese a úzkosti, ztráta smyslu života, problémy s vlastní identitou, potíže se spánkem a změny v jídelních návycích. Ty se mohou projevit v obou směrech: Někdo začne jíst více a přibírat, někdo naopak méně, tedy celkově po fyzické stránce slábnout, píše Psychology Today.

Syndrom také může vést ke konfliktům ve vztahu s manželem či partnerem, který může být, ale také nemusí, druhým z rodičů odstěhovaného dítěte. S problémem se lidé vyrovnávají často sami jen velmi těžko a je třeba vyhledat pomoc psychologa.

Jak problém léčit

Existuje několik typů terapií, které mohou s problémem pomoci. Psychologové napřklad nabízejí gognitivně-behaviorální terapii pro změnu negativních myšlenkových vzorců. Dále můžete podstoupit skupinovou terapii pro sdílení zkušeností s ostatními, nebo individuální poradenství pro vypracování strategií zvládání, píše Cleveland Clinic.

Odborníci se nicméně přiklánějí k tomu, že jde spíše o běžnou fázi života, než o závažnou nemoc. Problém nepodceňují a nabízí pomoc, na druhou stranu ale obvykle uvádí, že se během několika měsíců člověk z komplikací dostane. Jen málokdy syndrom přetrvává po delší dobu.

Zdroj: Cleveland Clinic, Psychology Today, Parents, Calm, Better Health, Unite Group

Autor: Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články