Pokus o vraždu osmatřicátého amerického prezidenta Geralda R. Forda nejprve nevyšel zuřivé ochránkyni přírody, které v kritické chvíli nevystřelila zbraň. 22. září 1975 se prezidenta pokusila zastřelit další žena. A málem se jí to podařilo. Gerald Ford se v blízkosti smrti ocitl dvakrát v rozmezí pouhých třech týdnů. Zajímavé je, že obě atentátnice byly ženy a obě pro svůj účel zvolily střelnou zbraň.
Poprvé prezident unikl jen o vlásek pokusu o atentát 5. září 1975 v Sacramentu. Ten den k němu na délku natažené paže přistoupila Lynette „Squeaky“ Frommeová, pomatená žena, zoufale bránící životní prostředí a kalifornské pobřežní sekvoje.
Namířila na Forda pistoli, ale zapomněla zbraň předtím natáhnout. Rána tak nevyšla, prezidentova ochranka se stihla vzpamatovat, ženu zpacifikovat a prezidenta odvést.
Forda nakonec přežila
Nešťastná atentátnice nevěřícně opakovala: „Nevystřelilo to, věříte tomu?“ Byla odsouzena na doživotí a na svobodu se díky podmínečnému propuštění dostala až téměř tři roky po Fordově smrti.
Pouhých sedmnáct dní po prvním pokusu o zastřelení prezidenta se o stejnou věc u hotelu St. Francis v San Francisku pokusila další žena. Sara Jane Mooreová. Tentokrát však zbraň skutečně vystřelila.
Ten den se však stalo několik drobných zvratů osudu, které jen těsně zabránily, aby se Mooreové povedlo to, co se nepodařilo její předchůdkyni. Zabít Geralda Forda.
Druhý pokus o atentát na Forda
Když prezident Ford vyšel z hotelu, pětačtyřicetiletá psychicky labilní Sara Jane Mooreová se schovávala v davu přes ulici. Od prezidenta ji dělilo asi dvanáct metrů. Namířila na něj svůj revolver a vystřelila. Kulka však svůj cíl minula.
Když chtěla střelbu zopakovat, náhodný přihlížející, invalidní bývalý příslušník námořní pěchoty Oliver Sipple, popadl její ruku se zbraní a strhnul ji právě ve chvíli, kdy Mooreová podruhé zmáčkla spoušť. Výstřel se odrazil od stěny za prezidentem a kulka zasáhla nedaleko stojícího taxikáře.
Málem ho udusila ochranka
Prezidentova ochranka Forda okamžitě vtáhla do limuzíny, která vyrazila od hotelu vysokou rychlostí. Druhý pokus o atentát během necelého měsíce prezidenta nezabil.
Po dechu lapal pouze pod svými agenty, kteří ho v limuzíně zalehli ve snaze prezidenta ochránit. „Rozdrtíte mě k smrti,“ sípal pod nimi Ford z podlahy limuzíny, „je to pancéřované auto, slezte ze mě.“
Zatímco auto s prezidentem ujíždělo do bezpečí, scéna před hotelem se proměnila v chaos. Kulkou zasažený taxikář byl naštěstí zraněn jen lehce. Bývalý námořník, který bojoval ve Vietnamu, se postaral o to, aby policie potenciální vražedkyni Saru Jane Mooreovou zatkla.
Její motiv byl nejasný. Při výslechu policii řekla, že kdyby měla u sebe svou zbraň, prezidenta by neminula. Agenti FBI s tím souhlasili. Mooreová by prezidenta skutečně s nejvyšší pravděpodobností přesně trefila, protože byla zkušenou střelkyní. To ráno jí však policie zabavila její zbraň, a to ji zradilo.
Sařin život před atentátem
Mooreová se narodila v roce 1930 v Charlestonu v Západní Virginii. Byla studentkou zdravotnické školy, rekrutkou ženského armádního sboru a účetní. Nějakou dobu se dokonce věnovala herecké kariéře.
Byla pětkrát vdaná a rozvedená, za muže měla třeba lékaře nebo hollywoodského manažera. Ze všech manželství měla čtyři děti, tři z nich adoptovali její rodiče.
Mooreová pracovala jako dobrovolná účetní pro humanitární organizaci Člověk v tísni, kterou založil Randolpf Hearst poté, co jeho dceru Patricii unesla krajně levicová teroristická organizace Symbionese Liberation Army. Patricia Hearst poté s organizací začala sama spolupracovat a podílet se na trestné činnosti.
Podle přátel Sary Mooreová ji právě Hearstová jako záporná hrdinka fascinovala, a byla jí přímo posedlá. Po jejím vzoru se v roce 1975 sama obrátila k revoluční politice, zřejmě i proto, aby si nějak kompenzovala životní nezdary.
Spolupráce s FBI
Zároveň však sloužila jako dobrovolná informátorka FBI – organizace si přála, aby Mooreová radikální organizace infiltrovala a dodávala jim z nich informace. Začátkem roku 1975 ji proto tajní agenti prověřovali, ale shledali, že Mooreová nepředstavuje žádné nebezpečí.
Zjistili však, že Sara Jane Mooreová vlastní nelegálně revolver ráže 44. Měla se proto dostavit k výslechu. Mooreová se přiznala a byla propuštěna. Policie jí pak zabavila zbraň i s náboji, shodou okolností ráno ve stejný den, kdy plánovala spáchat atentát na prezidenta.
Novou zbraň neměla vyzkoušenou
Vyšinutá žena si však stihla obstarat další revolver, aby mohla uskutečnit svůj plán. Zbraň však byla jiné ráže a byla jinak seřízená. Mooreová ji neměla vyzkoušenou, což bylo pro Forda jediné štěstí, které zabránilo úspěšně provedenému atentátu.
K pokusu o zabití prezidenta se Mooreová u soudu přiznala, a stejně jako její předchůdkyně byla odsouzena na doživotí. Na otázku, zda svého činu lituje, odpověděla, že ano i ne.
Litovala svého zahozeného života, ale zastřelení prezidenta jí v tu chvíli přišlo jako správné vyjádření hněvu vzhledem situaci a stavu země v té době. Domnívala se, že je třeba v zemi spustit novou revoluci a zabít prezidenta byl jediný způsob.
Podmínečné propuštění
Sara Jane Moore strávila 32 let ve stejném vězeňském zařízení v Západní Virginii jako Lynette „Squeaky“ Frommeová. V roce 2007 byla podmínečně propuštěna. Po propuštění prohlásila, že svého činu lituje a že byla zaslepena radikálními politickými názory.
Na několik měsíců byla zajata ještě v roce 2019, když nenahlásila cestu do zahraničí, a porušila tím podmínku. Saře Jane Mooreové je nyní 92 let. Obě atentátnice prezidenta Forda přežily.
Autor: Michaela Pauerová
Zdroj: allthatsinteresting.com, historyonthenet.com, en.wikipedia.org
