Že je největším žijícím organismem na světě velryba, konkrétně plejtvák obrovský? Chyba lávky! Je jím Armillaria ostoyae, medová houba, u nás známá jako václavka smrková. Pokrývá neuvěřitelně rozlehlou plochu v jednom z lesů v americkém Oregonu. Má se také za to, že se jedná také o jeden z nejstarších organismů na Zemi.
Podhoubí je také organismus
Zdá se vám divné, že by prvenství co do velikosti měla na naší životadárné planetě „prachobyčejná“ houba? Skutečně neexistuje několik kilometrů dlouhý klobouk hřibu nebo stovky metrů do nebe stoupající noha bedly. Vtip tkví v tom, že podhoubí je také organismem. A právě tato podzemní síť vláken může být obrovsky rozsáhlá. To je případ parazitické houby václavky smrkové.
Úponky hub se živí půdou, rozkládajícím se dřevem nebo rostlinami. Václavka je má tak hladové, že hledají dřevo, na němž by si mohly smlsnout, i míle daleko. Vše se děje pod zemí, takže je to naším očím skryté. O to šokující tato rekordní čísla jsou.
Parazituje na kořenech jehličnatých stromů
Václavka smrková se dostala do hledáčku oregonské vědkyně poté, co se dozvěděla o velkém odumírání stromů v jednom lese nedaleko Prairie City.
Ze vzorků kořenů zjistila, že je na nich DNA právě této houby. Byla fascinována tím, jak rychle může růst. S ničím takovým se do té doby nesetkala.
Medová houba na kořenech jehličnatých stromů parazituje, bere z nich vodu a živiny, a ty pak potom umírají.
Zaujímá už přes dva tisíce dvě stě hektarů plochy
Vědci se domnívají, že se václavce v oregonském lese daří, protože spadá do suchého podnebí. Spóry zde velmi těžko zakládají nové organismy, a proto mají prostor k růstu ty, jež už si své místo vydobyly. Jelikož se nemusí s nikým dělit o půdu, nekontrolovaně se množí.
Ve zmíněném lese už zaujímá tato rekordmanka více než dva tisíce dvě stě hektarů plochy. Daří se jí hlavně na podzim, když je deštivo. Jedná se o jedlou houbu, avšak mezi ty nejchutnější druhy nepatří.
Autor: Šárka Blahoňovská
