Říká se, že smích léčí a prodlužuje život. V roce 1962 ale proběhla v Tanganice takzvaná pandemie smíchu, při které si mnoho lidí přálo přestat. Bohužel ale nemohli. A nakazilo se více než 1000 osob.
Všechno to údajně začalo třemi školačkami ve vesnici Kashasha. Ty se začaly během vyučování nekontrolovatelně smát. Nejprve na tom nebylo nic divného, učitelé si mysleli, že se jim zkrátka stalo něco zábavného.
Jenomže žádné napomínání a snaha dívky uklidnit nepomáhaly. Navíc se brzy ke smíchu přidalo několik dalších žákyň. Smíchem se nakonec nakazilo 95 studentek z celkového počtu 159, uvádí Atlas Obscura.
Nakazili se i rodiče
Dívky byly nejprve ze školy posílány domů, jenomže smát se při jejich přebírání začali i rodiče. Vedení školy nakonec nezbylo nic jiného než ji zavřít. Nikoho z učitelů přitom tato anomálie nezasáhla.
Smát se ale začali lidé ve svých domovech, kteří šířili smích dál, a nakonec se objevil hned v několika vesnicích. Podle serveru Psychology Today se nakazilo více než 1000 osob a bylo uzavřeno 14 škol.
Do smíchu jim nebylo
Ačkoli se nemohli přestat smát, vtipná celková situace ve skutečnosti příliš nebyla. Po několika hodinách neutichajícího smíchu se totiž lidem začal zvedat žaludek, trpěli závratěmi a někdy smích přešel v nekontrolovatelné záchvaty křiku a pláče.
Někteří lidé se přitom smáli i několik týdnů v kuse. Čím byla pandemie způsobena?
„V Tanganice se něco stalo. Špatnou zprávou je, že to nemělo nic společného s humorem. Nešlo o veselost, smích byl jedním z mnoha příznaků,“ řekl v roce 2003 pro Chicago Tribune vědec Christian F. Hempelmann.
„Nebylo to způsobeno ničím z prostředí, jako je otrava jídlem nebo toxin. V populaci existuje základní sdílený stresový faktor. Obvykle se vyskytuje u skupiny lidí, kteří nemají moc. Toto masové psychogenní onemocnění byla poslední možnost pro lidi s nízkým postavením. Byl to pro ně snadný způsob, jak vyjádřit, že něco není v pořádku,“ doplnil.
Zdroj: Atlas Obscura, Psychology Today, How Stuff Works, Chicago Tribune
Autor: Šárka Cvrkalová