Každý rok před prvním májem pálíme čarodějnice. Zvyk, jenž je u nás spojený zejména se zábavou pro děti, která v pozdějších hodinách přechází v zábavu pro dospělé, je původem pohanský. Tradovalo se, že se v tento večer scházejí na kopci čarodějnice. Lidé proto zapalovali ohně, kterých se čarodějnice bojí a utíkají před nimi. Podle toho, se kterou tradicí je večer spojován, se tato noc jmenovala různě: filipojakubská noc, noc čarodějnic, Valpuržina noc nebo Beltine.
Původ dnešního pálení čarodějnic pochází nejspíše z Německa, kde upalovali čarodějnice na vyvýšených místech. Dalším možný původ je pak u Keltů, kteří v rámci slavení svátků Beltine uctívali slunečního boha Belena.
V předvečer svátku uhasili všechny ohně, aby je následně 30. dubna opět zapálili a mohlo vše začít nové a neposkvrněné.
Prapůvodní symbol této noci však byla podle Deníku oslava plodnosti. V předvečer filipojakubské noci odcházeli muži a ženy do lesa, kde v přístřešku strávili vášnivou noc. Druhý den ráno pak tancovali kolem posvátného ohně a oděni byli jen do nasbíraných květů.
Čarodějnický slet
Kolem 30. dubna je každoročně úplněk, což dává této noci magický nádech. Navíc sabat se konal nejčastěji právě o úplňku kolem půlnoci. Měl být veden samotným ďáblem a čarodějnice se podle serveru Novinky potíraly magickými mastmi, aby pak mohly vzlétnout na koštěti.
Během těchto setkání se čarodějnice měly tendenci proměňovat v některé druhy zvířat, například ve vlka, kozla nebo černou kočku.
Sám ďábel se zjevoval v podobě polokozla-poločlověka a čarodějnice před ním tančily, zpívaly a dostávaly od něj nové úkoly. Během sabatu se také přijímaly nové členky.
Čarodějnice poté přelétaly nad statky a očarovávaly farmáře, kteří pak chodili omámení po polích a ničili si vlastní úrodu. Právě proto lidé začali zapalovat ohně a pomáhat si různými předměty, aby se jejich statku čarodějnice vyhnuly.
Kromě ohňů se tradovalo, že lidé nesměli v tento den vycházet z domu bez květu z kapradí a svěcené křídy. Tyto předměty ochránily jejich nositele před zlými magickými silami.
Podle serveru Prima receptář dále pomáhaly výstřely mířené do vzduchu, údery bičem nebo rozbití hliněného hrnce. Dokonce se občas celé hospodářství polévalo svěcenou vodou.
Prima living dále zmiňuje, že se například před vrata dávali čerstvě vykopnuté drny a pod ně čerstvá vejce nebo zapichovali trnové větvičky, aby se čarodějnice zranily a nedostaly se do domu.
Chcete být čarodějnice? Musíte dodržovat zákony
Pokud byste se nechtěli účastnit zapalování ohňů, ale být například na druhé straně barikády, můžete se přidat do řady spolků či klubů, které shromažďují čarodějnice.
Každý spolek má své zákony a stanovy, které určují, jak se má čarodějnice v tento den chovat.
Federace čarodějnic České republiky uveřejnila Vyhlášku o bezpečnosti létání na koštěti, kde se například píše v „Článku 1 základního ustanovení § 4) Létání se povoluje pouze v podroušeném stavu s minimálním obsahem mandragory v krvi 0.89417 promile“.
Zdroje: Prima receptář, Novinky, Prima living, Deník
Autor: Soňa Jiroutová
