Daylan McLee je Američan, který má k zášti k policii celou řadu důvodů. Několikrát se dostal do potyčky s policisty jenom proto, že je černé pleti. Jednou byl dokonce obviněn z toho, že mířil na policejního příslušníka zbraní. Ačkoli se po roce ukázalo, že to byla lež, on strávil pěkných pár měsíců ve vězení.
„Někdy jsem jenom parkoval a policisté mě zastavili a kontrolovali mi hladinu alkoholu v krvi. Jindy jsem se před hospodou hádal s kamarádem a i přes jeho zastávání mě policisté obvinili, že jsem násilník. Ale zatčení z falešného obvinění bylo vrcholem,“ svěřil se později Daylan.
Všechna obvinění podle něj pramenila z toho, že je černé pleti. Rasismus není ve Spojených státech amerických ani dnes bohužel výjimkou. On si díky tomu, jak s ním policisté jednali, vytvořil ke všem příslušníkům státních orgánů nenávist. Nikdy by ho ani nenapadlo, že bude někoho takového zachraňovat.
Když jsem nějakého viděl, držel jsem se stranou
Daylan říká, že po mnohých zkušenostech s policisty se snažil raději držet dál. Když někde viděl nějakého příslušníka policie, raději přešel na druhou stranu ulice. Jeho jednání ale působilo podezřele, a proto měl možná s policií problémů ještě více.
„Nemohl jsem je ani cítit. Jednoduše jsem viděl, jak mají předsudky a jak mi zase chtějí něco přišít. Ale vlastně jsem se zachoval stejně jako oni. Nesnášeli mě, protože jsem černý. Já je nesnášel, protože jsou policisté. Házel jsem je do jednoho pytle,“ přiznává.
Jeho názor na policisty se změnil až ve chvíli, kdy se jednou stal svědkem dopravní nehody. Projížděl městem, když uslyšel sirény, ale přes zablokovanou silnici se nemohl nikam dostat. Rozhodl se vystoupit z auta a zjistit, co se děje. K jeho překvapení spatřil nabourané policejní auto.
Zachránil mu život
Když Daylan viděl, co se děje, rozhodl se hned jednat. Nikdo z přítomných totiž nic neudělal, ačkoli bylo jasně vidět, že je v policejním autě na místě řidiče zaklíněn muž. Jeho kolega se ho jako jediný marně snažil vytáhnout, zatímco přihlížející jenom sledovali, co se děje.
Daylan přiběhl k autu, policistovi pomohl a odnesl ho do bezpečí. Vzápětí pak auto vybouchlo a všem bylo jasné, že kdyby nezakročil, tak muž zemřel. „Nevím, jak se mi podařilo ho vyprostit ven. Možná za to mohl adrenalin. Ten den mi ale došlo, že i když policisty nesnáším, nikdo si nezaslouží zemřít.“
Po zotavení poslal policista Daylanovi dokonce děkovný dopis a označil ho za hrdinu. Celá řada policistů na něho dnes nahlíží jako na někoho, kdo zachránil život jejich kolegovi. A Daylanovi došlo, že ne všichni policisté jsou stejní a že není třeba je nenávidět.
Zdroj: spotlightstories.co, theiacp.org, ojp.gov
Autor: Šárka Cvrkalová
