Hodně lidí nechápe, co mají jejich kamarádi na hororech. Jde přeci jenom o násilnické filmy plné krve a nechutných příšer. Mnozí by vám oponovali, že to není pravda. Horory jsou super věc, pokud si chcete užít strach a lekačky. Jenomže tohle vysvětlení není moc přijatelné. Kdo by se chtěl dobrovolně bát?
Každý člověk má tuto hranici nastavenou jinak. Někdy na kamaráda vybafnete a on vám v leknutí začne nadávat. Pak je na vás ještě několik dní naštvaný a odmítá s vámi mluvit, protože jste ho vyděsili.
Jiný kamarád ale na stejnou situaci zareaguje hlasitým vyjeknutím a následně smíchem, který vás možná znepokojí. Lekl se, chvíli se bál, ale užil si to. Je normální? Jistě, že ano. Někteří lidé si zkrátka pocit strachu užívají a má to vědecké vysvětlení.
Co je to vlastně strach?
Strach se vztahuje na emoce nebo pocity vyvolané vnímaným nebezpečím nebo hrozbou nebezpečí, které přináší fyziologickou změnu, Ta následně vyvolává behaviorální reakci, ke které může patřit boj, útěk, zamrznutí na místě, křik.
Důsledky strachu jsou těžké dýchání, bušení srdce, studený pot, který nám teče po zádech a takzvaně motýli v břiše, kteří se ale ani trochu nepodobají těm příjemným, kteří se spojují se zamilovaností.
Nic z toho, co se vtahuje k popisu strachu, nezní příliš lákavě. Přesto se ale najdou lidé, kteří strach vyhledávají. Milují napětí, chtějí se lekat a bát, a ideálně se do toho snaží zatáhnout i vás, kteří horory úplně nesnášíte.
Pocit euforie
Kromě hororů hledají lidé strach například ve strašidelných zámcích nebo na různých dalších děsivých atrakcích. Strach je ale spojen také se sportovními zážitky. Někdo by si rád skočil bungee jumping, ale bojí se. Jiný si ho skočí právě proto, že se bát chce.
Když máme strach, zažíváme příval adrenalinu a vyplavování endorfinů a dopaminu. Biochemický spěch může vyústit v pocit euforie naplněný radostí. Později, když si vzpomeneme, jaký strach byl, zůstane nám jen potěšující pocit úlevy a následné pohody.
Překonání sebe sama
S předchozím bodem souvisí i to, že mnozí lidé se snaží překonat sami sebe. Zkrátka si řeknou, že do toho skoku padákem půjdou, i když se tak neskutečně bojí. Ale i v tomto případě vás možná překvapí, jak to mají se strachem a sebepřekonáváním nadšenci hororů.
Výzkumy totiž ukázaly, že mnoho lidí si před shlédnutím hororů dává různé síle. Například nevykřiknout, neleknout se ve scénách, které mají diváky polekat, nebo ani jednou neodvrátit hlavu. Vyplývá to z odpovědí, které jednotliví dotazovaní při průzkumech poskytli.
Pocit sounáležitosti
Lidé spolu nejvíce drží, když se něco děje. Je jedno, jak moc někoho nesnášíte, pokud se dostanete do těžké situace, přijmete pomoc od kohokoli. A právě to je také nejlepším vědeckým vysvětlením toho, proč se lidé chtějí bát.
Málokdo kouká rád na horory sám. Pokud se bojíte v partě, navážete spolu mnohem lepší vztah a mnohem snadněji potom dokážete vnímat pocity toho druhého. Pro mnohé je to navíc způsob, jak se k někomu přiblížit.
Pokud se bude vaše dívka bát a vy ji obejmete, dokážete jí, že jste hrdina, který ji kdykoli a za jakékoli okolnosti ochrání. I když se třeba sami klepete strachem, pro ni je důležité, že jste po jejím boku.
Zdroj: psychologytoday.com, theatlantic.com, nbcnews.com
Autor: Šárka Cvrkalová
