Ilse Koch byla manželkou velitele koncentračního tábora Buchenwald a pro její brutalitu se jí přezdívalo „buchenwaldská děvka“. Přestože drtivá většina nacistů neznala úctu k lidskému životu, Ilse Koch patřila k těm vůbec nejkrutějším.
Ilse se narodila v Drážďanech a jako knihovnice se v roce 1936 provdala za příslušníka SS Karla Kocha. Plukovník Koch, muž s vlastní pověstí sadisty, byl velitelem koncentračního tábora Sachsenhausen, dva kilometry severně od Berlína.
Po třech letech byl přeložen do koncentračního tábora Buchenwald, zhruba 7 kilometrů severozápadně od Výmaru. Buchenwaldem prošlo během války kolem 20 000 vězňů.
Vězně provokovala a pak je nechala zbít
Během války žila Ilse ve vile vedle Buchenwaldu. Rozzlobená Karlovými sexuálními praktikami s jinými ženami, začala udržovat vztahy s důstojníky svého manžela.
Čistě pro své vlastní pobavení se Ilse opalovala u plotu z ostnatého drátu a doufala, že to bude svádět vězně na druhé straně. Pokud se na ni podívali, Ilse je zbila nebo požádala některého ze strážných, aby to udělal za ni. Ale to, co mělo přijít později, bylo ještě mnohem horší.
Obdivovala výrobky z lidské kůže
Ilse si brzy vypěstovala posedlost lidskou kůží. Nařídila popravovat vězně a jejich kůže používala jako výrobní materiál. Experimentovala také s uříznutými hlavami vězňů, kterými „vyzdobila“ svoji jídelnu.
Jeden z německých vězňů podal během norimberského válečného procesu dle webu History následující svědectví: „Všichni vězni s tetováním se měli hlásit na ošetřovně… Po prohlídce vězňů byli ti s nejlepšími a nejumělečtějšími vzory usmrceni injekcemi. Mrtvoly pak byly předány oddělení patologie, kde se z těl oddělily požadované kusy potetované kůže a dále se s nimi pracovalo.“
Zvrácená nacistka si nechala z kůže vyrobit stínidlo na lampu, které se hrdě vyjímalo v jejím domě. U soudu Koch řekla, že stínidla byla z kozí kůže, která patřila zvířatům na nedaleké farmě.
Podle Nadace památníku Buchenwald však dva svědci tvrdili něco jiného, píše Daily Star. Rakouský vězeň Dr. Gustav Wegerer a Josef Ackermann, tajemník táborového lékaře, potvrdili, že stínidlo bylo z lidské kůže. Ackermann tvrdil, že jeho základ byl vyroben z „lidské nohy a holenní kosti a stínidlo mělo tetování, a dokonce i bradavky“. Na výrobu vypínačů světla prý dokonce použila lidské palce.
Manželé trestu neunikli
Karl Koch byl paradoxně zatčen svými nadřízenými z SS. Měl totiž zálibu v krádežích i majetku bohatých a dobře situovaných Němců. V roce 1944 byl souzen a oběšen.
Ilse Koch byla v Norimberku souzena za zločiny proti lidskosti a odsouzena na doživotí, ale americký vojenský guvernér okupované zóny jí následně snížil trest na čtyři roky. Jeho důvod, „nedostatek důkazů“, vyvolal v Německu senátní vyšetřování.
Ilse byla propuštěna, ale následně znovu zatčena, souzena západoněmeckým soudem a poslána za mříže na doživotí. V roce 1967 spáchala sebevraždu oběšením na prostěradle.
Zdroj: Daily Star, History, Only Men
Autor: Dominika Jandorová
