Nástupnictví bylo ve vládnoucích dynastiích vždycky problémem. Když o vyhlídku na prázdný trůn usiluje několik synů, nezřídka dochází k intrikám a bratrovraždám. Osmanská říše přišla s velmi svérázným řešením. Případní nástupci byli zavíráni do „klecí“.
Pro plné pochopení významu „klec“ je třeba zmínit jeden důležitý aspekt osmanské dědičné vlády. Na rozdíl od běžné evropské středověké praxe, kdy linie nástupnictví přechází z otce na syna a poté na jeho syna, v Osmanské říši tomu bylo jinak. Trůn šel z otce na syna, ale dalším v pořadí byl první mladší bratr. A to je kořen osmanského nástupnického problému.
Naprosto odtrženi od reality
Pod „klecí“ ovšem nemáme na mysli kovovou konstrukci o pár metrech, nýbrž tzv. izolační křídla paláce. Tato křídla byla součástí dvorského paláce neboli císařské domácnosti a nacházela se uvnitř císařského harému. Harém byl v Osmanské říši označením pro zvláštní křídlo paláce, které bylo vyhrazeno především ženám, přesněji sultánovým konkubínám.
Jak uvádí web Ancient Origins, „vězni“ v kleci byli v podstatě izolováni od okolního světa. Jejich jedinou společností byli otroci a služebnictvo, někdy také konkubíny. Obvykle jim nebylo dovoleno zplodit potomky, a tak dostávali pouze neplodné konkubíny. Neměli ponětí o životě mimo klec, ani o záležitostech světa či říše.
Ačkoliv tedy měli více místa k pohybu, stále se jednalo o nedobrovolné vězení, ve kterém držení nástupci často přišli o rozum. Někteří spáchali sebevraždu, jiní trpěli takovými psychickými problémy, že nebyli schopni vládnout, a jiní se sice moci ujali, ale věznění se projevilo v jejich krutém stylu vládnutí.
Chránil lid před alkoholem popravami
Také sultán Murad IV. prožil své dětství a dospívání v kleci, poprvé byl zavřen ve svých šesti letech. Když byl Murad IV. prohlášen sultánem, bylo mu pouhých 11 let. Zpočátku tedy byla vláda fakticky v rukou regentů, ale v roce 1632 Murad, již plnoletý, převzal moc a začal osobně vládnout.
Přijal některá extrémní opatření, aby odstranil korupci v říši, zakázal užívání alkoholu a tabáku, zavedl přísná opatření pro pravidelný výběr daní s cílem zvýšit příjmy státu, zamezil zbytečným výdajům ve státní pokladně, obnovil vojenskou disciplínu, účastnil se bojů proti nepříteli, aby pozvedl morálku velitelů a vojáků v zákopech atd.
Obzvláště rád vymáhal dodržování zákazu alkoholu a tabáku. Oblékal si civilní šaty a v noci hlídkoval ve městě. Pokud spatřil člověka, který tyto látky konzumoval, na místě mu setnul hlavu. Podle webu Badass of the Week byl však sám Murad náruživým alkoholikem. Když se ho někdo zeptal na dvojí metr, měl prý odpovědět: „Víno je takový ďábel, že musím chránit svůj lid tím, že ho všechno vypiji.“
Věznění a také nedodržování vlastního zákazu se podepsalo nejen na Muradově povaze, ale také fyzickém zdraví. Zemřel ve věku 27 let na cirhózu jater.
Zdroj: Badass of the Week, Ancient Origins, OnlyMen, All about turkey
Autor: Dominika Jandorová
