Mansplaining je termín vzniklý spojením slov „man“ (muž) a „explaining“ (vysvětlování). Používá se k popisu situace, kdy muž přehnaně sebevědomě a povýšeně vysvětluje něco ženě a přitom předpokládá, že ona o daném tématu nic neví, i když ona může mít stejně dobré, nebo dokonce lepší znalosti než on.
Termín se poprvé objevil ve veřejném diskurzu kolem roku 2008, a to díky eseji Rebeccy Solnit „Men Explain Things to Me“. Solnit v ní popisuje osobní zkušenost, kdy jí muž sebevědomě vysvětloval knihu, kterou ona sama napsala.
Od té doby se termín rozšířil a začal být používán k popisu podobných situací, které zažívají ženy po celém světě.
Příčiny mansplainingu
Na vzniku mansplainingu mají vliv sociální a kulturní faktory. Tradiční genderové role a stereotypy často vedou muže k přesvědčení, že mají větší znalosti nebo autoritu než ženy.
Tato přesvědčení jsou podporována kulturou, která často oslavuje mužskou dominanci a ženskou submisivitu.
Muži jsou také často vychováváni k tomu, aby byli sebevědomí a asertivní. Toto sebevědomí může někdy přerůst v povýšenost, zejména ve vztahu k ženám, které mohou být společensky považovány za méně kompetentní.
Mnoho mužů si ani neuvědomuje, že jejich chování může být považováno za mansplaining. Nedostatek povědomí o genderových otázkách a stereotypech může vést k neúmyslnému, ale škodlivému chování.
Typické rysy mansplainingu
Muž se chová, jako by žena potřebovala jeho pomoc nebo vedení, aniž by zohlednil její skutečné znalosti nebo zkušenosti. Nebo vysvětluje věci, které jsou zjevné nebo známé, aniž by si uvědomoval, že to může být zbytečné nebo urážlivé.
Dalším rysem je předpoklad, že žena nemá dostatečné znalosti nebo schopnosti jen na základě svého pohlaví.
Pro některé je ale velmi těžké zjistit, zda se náhodou nedopouštějí mansplainingu. Právě pro ně Kim Goodwin vytvořila tabulku, kterou sdílel server BBC.
Zdroj: BBC.com, autor: Kim Goodwin
Důsledky mansplainingu
Opakované zažívání mansplainingu může podle serveru Psychology Today vést ke snížení sebevědomí a pocitu vlastní hodnoty u žen. Mohou se cítit méně kompetentní a méně ceněné ve svých pracovních a osobních životech.
Mansplaining často vede k narušení efektivní komunikace. Ženy se mohou cítit umlčené nebo nedoceněné, což může vést k jejich stažení z diskuse nebo ke konfliktům.
V pracovním prostředí může mansplaining přispívat k genderové nerovnosti. Ženy mohou být opomíjeny při povýšení, nebrány vážně při rozhodování a celkově mohou zažívat méně příležitostí k profesnímu růstu.
Zdroje: BBC, The Guardian, Psychology Today
Autor: Soňa Jiroutová
