Kolumbijská narkobaronka se stala známou jako „La Madrina“ neboli „Kmotra“. Do obchodu s kokainem vstoupila v době, kdy se známý drogový baron Pablo Escobar ještě živil krádežemi aut a únosy bohatých lidí.
Griselda Blanco nemilosrdně objednávala desítky krvavých vražd a násilných útoků proti svým nepřátelům a stala se jedním z nejobávanějších drogových bossů miamského podsvětí. Pokud byl Escobar v 80. letech ve světě drog nazýván největším králem, Griselda Blanco by pak byla královnou.
Říká se, že „La Madrina“ vydláždila Escobarovi cestu. Někteří věří, že Escobar byl její chráněnec, jiní oponují, že tito dva byli naopak rivalové. Jisté však je, že Griselda Blanco se nejdřív proslavila v 70. letech jako překupnice.
V 80. letech se pak stala hlavní hráčkou drogových válek v Miami. Během své hrůzovlády si po celé Kolumbii i Spojených státech nadělala nespočet nepřátel. A byla schopná udělat cokoli, aby se jich zbavila.
Nechala zabít nejméně 200 lidí
Griselda Blanco byla jedním z nejnebezpečnějších lidí v celém kolumbijském obchodu s kokainem. Ačkoli byla odsouzena pouze za tři vraždy, věřilo se, že byla zodpovědná nejméně za dvě stě vražd.
„Lidé se jí tak báli, že ji pověst předcházela, ať šla kamkoli. Byla horší než kterýkoli z mužů zapojených do obchodu s drogami,“ řekl o ní bývalý detektiv Nelson Abreu z oddělení vražd.
Navzdory své brutalitě si Griselda uměla užívat život v přepychu a luxusu. Vlastnila obrovské sídlo na Miami Beach, diamanty zakoupené od první dámy Argentiny, Evy Peronové, a její jmění se počítalo na miliardy. Přitom pocházela z chudinské čtvrti v Cartageně.
Již odmala vedla život kriminálnice
Griselda Blanco Restrepo se narodila v roce 1943 v kolumbijské Cartageně. Ve třech letech se s matkou přestěhovaly do Medellínu a Blanco se již jako malé dítě rychle přizpůsobila zdejšímu kriminálnímu způsobu života.
Její bývalý milenec dokonce tvrdil, že již ve svých jedenácti letech unesla jen o rok mladšího chlapce a když jeho rodiče odmítli zaplatit výkupné, zastřelila ho. Ve třinácti letech už byla zdatnou kapsářkou a když ji přítel matky začal sexuálně obtěžovat, odešla do ulic Medellínu a přežívala díky krádežím a prodávání svého těla.
Tři manželé, tři vraždy
Se svým prvním manželem Carolesem Trujillem, pašerákem nelegálních uprchlíků do Spojených států, měla tři syny. Jejich manželství však dlouho nevydrželo a Blanco ho v 70. letech nechala zabít. Stal se tak prvním z jejích třech mužů, které čekal brutální konec.
Do obchodu s kokainem Griseldu Blanco uvedl druhý manžel, Alberto Bravo. Na počátku 70. let se přestěhovali z Kolumbie do newyorského Queensu a jejich drogovému podnikání se neskutečně dařilo.
„La Madrina“ kraluje New Yorku
Měli přímý kontakt na kolumbijské prodejce, a vzali tak velký kus byznysu italské mafii. Tehdy se Griselda Blanco stala známou jako „Kmotra“. Vynalezla důmyslný způsob pašování bílého prášku z Kolumbie do New Yorku. Najímala si mladé ženy, které v letadlech pašovaly kokain ukrytý ve speciálně navrženém a ušitém spodním prádle.
Zdroj: Metro Dade Police Department, Public domain, via Wikimedia Commons
Podnikání vzkvétalo, dokud Griseldu, jejího muže a spolupracovníky neodhalila policie. „Kmotře“ se však podařilo zavčas utéct do Kolumbie. Zde pak zastřelila svého manžela Brava – při hádce o chybějící miliony ve společném podnikání.
Po smrti druhého manžela měla Griselda plně pod kontrolou své drogové impérium. A získala novou přezdívku „Černá vdova“. Obchod nyní řídila přímo z Kolumbie, kde si v roce 1978 vzala svého třetího muže, bankovního lupiče Daria Sepulvedu. Ještě téhož roku se jí narodil čtvrtý syn.
Miami, město vražd
Krátce poté se Griselda přestěhovala do Miami, kde její pověst nemilosrdné ženy a počet obětí, které za ní zůstávaly, neustále stoupaly. Proslulá „královna kokainu“ využila svých dovedností a stala se postupně průkopnicí obchodu s bílým práškem v Miami. Své nahromaděné bohatství si náležitě užívala – drahá auta, domy, soukromé letadlo a divoké večírky.
Miamské drogové války
V Miami však rostla konkurence, včetně proslulého Medellínského kartelu, a brzy vypukl konflikt. V letech 1979 až 1984 se jižní Florida díky drogám proměnila ve válečnou zónu.
Začátkem 80. let procházelo 70 procent amerického kokainu a marihuany přes Miami – a mrtvá těla se rychle začala hromadit po celém městě. Griselda Blanco v tom všem měla prsty.
Během prvních pěti měsíců roku 1980 došlo v Miami k 75 vraždám. Za dalších sedm měsíců jich bylo 169. A v roce 1981 bylo Miami nejen hlavním městem vražd Ameriky, ale i celého světa. Většina vražd ve městě byla způsobena právě drogovými válkami. A nebýt „La Madriny“, možná by toto období nebylo tak brutální.
„La Madrina“ byla nemilosrdná
Její nejdůvěryhodnější nájemný vrah Jorge Ayala později u soudu přiznal, že když Blanco nařídila zásah, všichni v jeho okolí museli být zabiti. Včetně nevinných kolemjdoucích, žen i dětí. Na její černé listině se ocitl i třetí manžel, který unesl jejich syna zpět do Kolumbie. Nechala ho zabít před zraky svého zděšeného dítěte.
Nakonec však došlo i na ni. V únoru 1985 byla Griselda Blanco zatčena ve svém domě Úřadem pro kontrolu drog a obviněna ze spiknutí za účelem výroby, dovozu a distribuce kokainu. Byla shledána vinnou a odsouzena na 15 let.
Během výkonu trestu se přidalo ještě obvinění ze tří vražd – ačkoli jich spáchala mnohonásobně víc – a Griselda byla odsouzena ke dvaceti rokům. V roce 2004 byla předčasně propuštěna a deportována do Medellínu.
Nakonec ji stihla spravedlnost
„La Madrina“ si však za svůj život stihla nadělat příliš mnoho nepřátel, než aby ji doma přivítali s otevřenou náručí. V roce 2012 ji potkal brutální konec, takový, jaký si za své činy sama zasloužila.
Blanco byla dvakrát střelena do hlavy před řeznictvím v Medellínu. Zavražděna byla mužem projíždějícím na motocyklu – tuto vražednou metodu před lety sama propagovala. Nebylo jasné, kdo ji zabil, ale šlo o „zaslouženou“ odplatu.
Příběh této ženy inspiroval snímek Cocaine Godmother z roku 2017 s Catherine Zeta-Jones v titulní roli (na úvodním snímku tohoto článku).
Autor: Michaela Pauerová
Zdroj: allthatsinteresting.com, theguardian.com, en.wikipedia.org
