Méně známá předchůdkyně čachtické paní Kateřina z Komárova, některými přezdívaná Karlštejnská bestie, je bezesporu zajímavou historickou postavou. O jejím osudu víme především na základě legend a pověstí, i tak ale krutost, kterou se prý vyznačovala, vyráží dech.
Kateřina se narodila v obci Komárov do rodu Pešíků. Měla pět sourozenců, ale do kronik se zapsala hlavně ona, a to ne zrovna pozitivně. Panovačnost se měla u Kateřiny projevovat od dětství. Od svých 12 let měla dokonce vlastní služebnou, se kterou se často hádala a snažila se za každou cenu dosáhnout svého.
Pro násilí nešla daleko
Pro Český rozhlas popsala členka muzejní komise komárovského muzea Libuše Hošková, jak doplatil na svou „neposlušnost“ kovář Kryštof.
„Při svých vyjížďkách na koni prý sledovala svalnatého a hezkého kováře Kryštofa. Měli se spolu dokonce scházet, což rodina nesla velmi nelibě, a tak údajně rozkázala, aby se Kryštof oženil s jinou dívkou. Vypráví se, že Kateřina měla za tuto zradu Kryštofa srazit koněm.“
Sama Kateřina však prý byla ve svých mladých letech během jedné z vyjížděk lesem znásilněna, což se jistě také podepsalo na její povaze a následném krutém chování, které naplno propuklo po sňatku s Janem Bechyňou z Lažen, majitelem pičínského panství na Příbramsku a pozdějším purkrabím na hradě Karlštejn.
Bití i stahování z kůže
Kateřina se přestěhovala s manželem na pičínskou tvrz a na poddaných si vybíjela své násilné choutky a možná i neštěstí z manželství, které nemělo být moc harmonické. S týráním služebnictva nepřestala ani po přestěhování se na Karlštejn.
Kateřina trestala sebemenší provinění nebo i promiskuitu, přičemž se zaměřovala hlavně na ženy. „Provinilce“ bila buď osobně, nebo k tomu nutila ostatní služebnictvo. Některé legendy jdou ještě dál a tvrdí, že měla Kateřina poddané stahovat z kůže, sypat jim sůl do otevřených ran a stáhnout z kůže měla i kočku, která jí poničila krajky. Některé prameny dokonce zmiňují její koupele v krvi obětí. Je však nutné mít na paměti, že důvěryhodné historické záznamy prakticky neexistují.
Před soudem na vlastní popud
Zajímavé je, že chování „Karlštejnské bestie“ se nedostalo před soud na popud někoho ze služebnictva nebo očitého svědka, ale samotné Kateřiny. Ta reagovala na obvinění děkana Václava Hájka z Libočan, pozdějšího známého kronikáře, kterému se měly donést „netradiční praktiky“ vládnutí na pičínské tvrzi.
Podle informací Stoplusjedničky měla Kateřina obžalovat děkana za „potupná a lehká slova“ a nic nedala na jeho varování, že prezentuje jen to, co sám slyšel.
Zpočátku to vypadalo, že Kateřina soud vyhraje, neboť svědci vypovídali v její prospěch (možná ze strachu z pomsty) a tři děvečky měly tvrdit, že Kateřina Bechyňová je dobrou paní, které „není co vytknout.“ Podezřelá úmrtí byla „vysvětlena“ nákazou morem nebo jinou nemocí.
Proces se Kateřině vymkl z rukou
Po výpovědi kožešníka Prokopa Papeže se však karta začala obracet. Jelikož žil na Novém Městě pražském, tedy mimo dosah Kateřiny, našel odvahu a vypověděl, že mu pičínská paní zabila sestru a popsal i druhou oběť, dceru kováře z Pičína. Následovaly další výpovědi, které potvrzovaly kruté zacházení se služebnictvem.
Soud nakonec došel k jasnému závěru a za několikanásobné zabití odsoudil Kateřinu k smrti hladem. Pičínská paní skončila uvězněna ve věži Mihulce na Pražském hradě, kde po dvou týdnech trýznivého umírání odešla z tohoto světa.
Zdroj: Stoplusjednička, Český rozhlas, OnlyMen
Autor: Dominika Jandorová
