Koledy k vánočnímu období zkrátka patří. Takovou Tichou noc zná každé dítě i dospělý. Je totiž jednou z nejklasičtějších koled, která existuje v mnoha jazycích. Jaká je její historie a jak se k nám dostala?
„Tichá noc, svatá noc. Jala lid v blahý klid,“ zpívá se na začátku skladby, která oslavuje narození Ježíška, lásku jeho rodičů, ale především posvátnost této vzácné a ojedinělé noci, která by měla být důležitá úplně pro každého.
Zmínky o Tiché noci pochází až z roku 1816. Tehdy ji podle serveru The German Way složil německý kněz Joseph Mohr. Ten se jednou v noci údajně vydal na procházku a zaujalo ho, jaké ticho a klid v prosincovém období vytváří venku dokonalou, skoro až posvátnou atmosféru.
Poprvé s kytarou
Byl Štědrý den roku 1818, kdy poprvé píseň zazněla před více lidmi, popisuje server WRTI. Tehdy byla písnička známá pod německým názvem Stille Nacht Heilige Nacht. Sám mladý kněz Joseph, který text k písni napsal, doprovázel koledu na kytaru.
Se zpěvem mu pomáhal Franz Xaver Gruber, jenž k Tiché noci složil melodii. Píseň zazněla v kostele a setkala se s velkým úspěchem. Když lidé opouštěli kostel, měli možnost odnést si píseň zapsanou na kusu papíru, aby ji mohli šířit dál do světa a představovat ji jako důkaz toho, že během Vánoc se děje něco speciálního.
V nedaleké vesnici, do které se tehdy šestiveršová píseň dostala, se jí ujala skupina folkových zpěváků. Těm se píseň i její poselství zalíbily a nadále s ní během Vánoc vystupovali po celé Evropě. V roce 1834 se píseň dostala dokonce před pruského krále.
Více než 300 jazyků
Roku 1939 se skladba hrála v New Yorku. Tam se k ní dostalo mnoho dalších folkových muzikantů, kteří ji začali šířit do dalších zemí. Tou dobou už měla kromě základních veršů i několik dalších slok. Postupem času se stala symbolem Vánoc.
Dnes je podle serveru Brittanica známo více než 300 různojazyčných verzí písně. Pravděpodobně nejslavnější je anglická verze Silent Night. I u nás jde ale o písničku, která nesmí chybět v repertoáru žádného sboru vystupujícího s vánočními písněmi.
Původní autory dnes uctívají Muzeum Franze Xavera Grubera v Halleinu a škola Josepha Mohra v rakouském Wagrainu. Společnost Silent Night Association pak sleduje každoročně události okolo šíření písně a zabývá se tím, aby byla i nadále především poselstvím nevinnosti a krásy vánoční noci.
Zdroj: The German Way, Brittanica, Silent Night Association, WRTI
Autor: Šárka Cvrkalová
