Nadějná herečka ze Seattlu se nakonec stala legendou především kvůli svým opileckým eskapádám a četným pobytům na psychiatrii. O vzpurné Frances Farmer kolovalo mnoho temných fám. Včetně té, že v léčebně prodělala lobotomii.
Od roku 1936 do roku 1958 se herečka objevila v šestnácti filmech po boku takových hvězd, jako byl Bing Crosby či Cary Grant. Americká filmová hvězda proslula v první polovině dvacátého století nejen svými rolemi, ale především bouřlivým soukromým životem.
Navzdory slavné kariéře a talentu se jejím hlavním odkazem ve společnosti posedlé senzacemi staly hereččiny problémy s duševním zdravím. Fáma o provedené lobotomii pak zplodila několik knih a filmů zaměřujících se na příšernou operaci, ačkoli její rodina i lékaři toto tvrzení vyvraceli.
Boj s dominantní matkou
Frances Elena Farmer se narodila v roce 1913 v Seattlu ve Washingtonu. Matka byla velmi dominantní žena a neprůbojného otce nebavilo své ženě věčně ustupovat. Rozvedli se, když byly malé Francis čtyři roky.
S matkou, sestrou a bratrem se přestěhovala do Kalifornie. Když se matka rozhodla, že nemůže pracovat a do toho vychovávat své děti, odstěhovala se Frances zpět ke svému otci. Později přiznala, že s přesouváním z jedné do druhé domácnosti se velmi těžko srovnávala.
Zdroj: Paramount, Public domain, via Wikimedia Commons
Se zmatkem v hlavě se vyrovnávala především díky psaní. Již na střední škole získala prestižní cenu za svoji esej s názvem Bůh umírá. Láska k psaní a literatuře ji přivedla ke studiu žurnalistiky na Washingtonské univerzitě.
Kontroverzní cesta do Moskvy
Zde se také poprvé dostala k divadlu, když si zahrála v mnoha univerzitních hrách. V roce 1935 promovala na univerzitě v oboru drama. Ve stejném roce také vyhrála soutěž levicových novin – první cenou byl zájezd do Sovětského svazu.
Farmer cenu přijala i přes silné námitky své matky, zapřisáhlé antikomunistky. Frances však toužila vidět průkopnické Moskevské umělecké divadlo. Navíc se při návratu měla podívat i do New Yorku, kam by se ve své finanční situaci jen tak nedostala.
Smlouva s Paramount Pictures
Farmer v cestě spatřovala jedinečnou šanci nastartovat kariéru divadelní herečky. V New Yorku se setkala s hledačem talentů z Paramount Pictures. Nakonec s nimi namísto kariéry v divadle podepsala sedmiletou smlouvu. Přestěhovala se do Los Angeles, aby začala pracovat pro Paramount.
Zpočátku se objevovala jen v béčkových filmech. Zlom přišel v roce 1936, kdy si zahrála po boku Binga Crosbyho v Rhythm on the Range a stala se takřka přes noc slavnou. V létě téhož roku následoval obrovský úspěch ve filmu Come and Get It a tisk začal Farmer přirovnávat ke Gretě Garbo.
Nechtěla se nechat ovládat
Vycházející hollywoodské hvězdě začal vedoucí Paramount Pictures ihned diktovat, jak je třeba se nyní začít chovat. Vzpurná herečka však hollywoodský diktát odmítala.
Nechtěla své soukromí ukazovat na veřejnosti, stát se terčem všudypřítomných fotografů a novinářů, změnit si jméno na nějaké zajímavější. Chtěla být brána vážně především jako divadelní herečka.
Zdroj: Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons
Když na jedné z letních akcí upoutala pozornost dramatika a režiséra Clifforda Odetse, nabídl jí roli ve své hře Golden Boy. Farmer zde sklidila velký úspěch a chtěla pokračovat v práci v divadle. Rozvázala smlouvu u Paramount a vstoupila do divadelního souboru Group Theatre.
Milenec jí zlomil srdce
Se souborem zažila zřejmě nejúspěšnější divadelní období a šťastná byla i v náručí svého nového milence, režiséra Odetse, přestože již byla vdaná za jednoho z herců Paramount Pictures. Když se Odets nakonec vrátil ke své manželce a soubor ji na turné nahradil jinou herečkou, zrazená Farmer se poníženě vrátila zpět do Los Angeles. Jenže zde na ni čekaly jen podřadné role a filmy.
Pád na dno
Tehdy začala pít a brzy se přidaly i psychické problémy. V roce 1942 se s ní rozvedl manžel. Ještě téhož roku byla Farmer zatčena za řízení v opilosti a jízdu s rozsvícenými světly v rozporu s válečným nařízením. Dostala pokutu, soudní zákaz řízení a podmínku. Zaplatila jen část pokuty.
Během dalších pár měsíců stihla napadnout kadeřnici při natáčení a byla obviněna z opilosti a výtržnictví při pobytu v Mexiku, kam odjela na natáčení filmu. Úřady ji donutily vrátit se s ostudou zpět do Spojených států. Zde herečka opět stihla několik dalších opileckých eskapád.
Jelikož do roku 1943 Farmer nezaplatila zbylou část pokuty, byl na ni vydán zatykač. Policie ji přišla zatknout do jejího hotelového pokoje, kde ji našla nahou a opilou. Farmer se však strážcům zákona rozhodně nevzdala dobrovolně a divoce se chovala i během soudního slyšení.
U soudu atakovala dva policisty
Přiznala se, že pila, co jí přišlo pod ruku, včetně benzedrinu. Soudce ji poslal do vězení na 180 dní. Kopající a vzpouzející se bývalou hollywoodskou hvězdu museli ze soudní síně doslova vynést. Ameriku poté obletěly fotky „pološílené“ herečky.
Psychické zhroucení
Rodina jí nakonec místo vězení vyjednala pobyt v psychiatrické léčebně. Farmer byla přemístěna do kalifornského Kimball Sanitarium, kde strávila devět měsíců. Po propuštění se dcery ujala matka, ale obě ženy spolu stále bojovaly. A Frances opět skončila v blázinci. Byla sice propuštěna po třech měsících, ale její svoboda byla jen krátkodobá.
Matka Frances nakonec vyhrála boj s dcerou i úřady a stala se dceřinou poručnicí. Frances Farmer byla soudem prohlášena za duševně nemocnou a nezpůsobilou a skončila již po několikáté zavřená na psychiatrii. Tentokrát téměř na pět let ve Western State Hospital.
Dlouhodobý pobyt v léčebně
A právě z tohoto období se objevovaly fámy o provedené lobotomii, ačkoli jde o lež. Spekulace podpořil i autor knihy o slavné herečce, který nakonec u soudu přiznal, že si příběh o lobotomii vymyslel.
Tento zákrok sice zmíněná psychiatrická léčebna prováděla, hereččino jméno však nikdy nebylo na seznamu pacientů, kterým byla lobotomie provedena. Rodina i lékaři zákrok popírali.
Ameriku šokovala ve své autobiografii
To však neznamená, že by herečka v léčebně žádné zneužívání neutrpěla. Ve své posmrtně vydané autobiografii Farmer popisuje otřesné zážitky z psychiatrické léčebny – prováděné elektrošoky i inzulínové šoky. Svazování do svěrací vesty, poutání ve vycpaných zvukotěsných celách i polévání ledovou vodou.
Píše i o tom, že byla ohlodávána krysami, a dokonce znásilňována pracovníky psychiatrické léčebny. Je však těžké říct, co je skutečně pravda a co vymyšlené.
Farmer knihu totiž nedokončila, udělala to za ní její přítelkyně Jean Ratcliffe. Je tak možné, že kamarádka části knihy poněkud zdramatizovala, aby splnila požadavky nakladatele v naději, že si zajistí i smlouvu na film.
Snaha o návrat mezi celebrity
Frances Farmer byla propuštěna v roce 1950, tentokrát již definitivně. Teprve po třech letech se zbavila matčina poručnictví a přestěhovala se do Kalifornie, kde se živila, jak mohla.
V roce 1957 zahájila svůj comeback nejprve v televizní show, poté se vrátila i k divadlu a natočila další film. Stále se však potýkala s problémy s alkoholem, které zapříčinily vyhazov z práce.
V roce 1970 herečce diagnostikovali rakovinu jícnu. Ještě téhož roku Frances Farmer zemřela. Hollywoodský „padlý anděl“ opustil svět ve věku pouhých padesáti sedmi let.
Zdroj: en.wikipedia.org, allthatsinteresting.com
Autor: Michaela Pauerová
