Případ Caylee Anthonyové je dodnes pro mnohé vyšetřovatele záhadou, ačkoli se jedná o událost z roku 2008. Tehdy teprve dvouletá dívka beze stopy zmizela a dodnes není jasné, co se s ní stalo. Velká část lidí má nicméně za to, že ji zavraždila její vlastní matka, která podle mnoha tvrzení neprávem unikla trestu.
Podle obžaloby měla Casey Anthonyová své dceři zalepit ústa, protože nedokázala poslouchat její brek a nezvládla ji uklidnit. Dívka se bohužel kvůli tomu udusila. Její tělo následně matka pohodila v lese. Tuto verzi příběhu podporuje řada indicií, jasné důkazy k usvědčení ženy se ale nikdy nenašly, píší Seznam Zprávy.
Zproštěna viny
Web People uvádí, že kdyby byla Casey v roce 2008 odsouzena, mohl ji čekat i trest smrti. Po dlouhých soudních procesech a jejím krátkém pobytu ve vazbě nicméně důkazy i výpovědi lidí přesvědčily porotu k tomu, aby vyřkla verdikt o její nevině.
V roce 2011 tak byla oficiálně matka zproštěna viny. Ona sama samozřejmě po celou dobu tvrdila, že by nikdy své dceři neublížila. Prohlásila, že po ní pátrala na vlastní pěst a využila i služeb profesionálů, kteří by jí pomohly dívku najít. Marně.
Samotný soudce Belvin Perry, který měl případ na starosti, sice na základě důkazů ženu do vězení neposlal, v médiích se ale nechal slyšet, že věří tomu, že Casey dívku skutečně udusila a zbavila se jejího těla. Anthonyová se podle blízkých krátce po zmizení dcery chodila bavit do klubů a nezdálo se, že by jakkoli smutnila.
Veřejnost ji odsoudila
Ačkoli nikdy nebylo oficiálně potvrzeno, že by cokoli provedla, mnoho lidí má jasno a ženu odsuzují jako vražedkyni, nebo minimálně jako matku, která se nikdy o zmizení dcery nezajímala. Tito lidé podotýkají, že matka, která právě ztratila dceru, netráví čas po různých oslavách s přáteli a v tetovacích salonech.
Sama Anthonyová v roce 2018 uvedla, že žádnou vinu necítí a spí v noci klidně. Co se tehdy doopravdy stalo je dodnes pro mnohé záhadou. Pro mnohé jde ale v podstatě o vyřešený případ, ze který pouze vražedkyně nebyla po právu potrestána.
Zdroj: People, CNN, Lifee, Seznam Zprávy
Autor: Šárka Cvrkalová
