Stačila jediná tableta během těhotenství. Na přelomu 50. a 60. let minulého století se po celém světě narodilo kolem 10 000 dětí s těžkými deformacemi. Mnoho z nich zemřelo krátce po narození. Užívání léku s účinnou látkou thalidomid vedlo ve více než 40 zemích světa k největší lékařské katastrofě způsobené člověkem.
Duben roku 1962 v německém Allendorfu. Gunhilda se narodila jako třetí dítě v rodině. Porodní sestra matce ukazuje pouze hlavičku dítěte. Čerstvě narozená holčička má zkrácené paže, na každé ruce jen čtyři prsty, částečně srostlé, řitní otvor je na straně kyčle. Přivolaný lékař si není jistý, jak dlouho bude malá Gunhilda žít.
Následuje mnoho operací a dlouhé měsíce v rehabilitačním zařízení daleko od domova. Poté Gunhilda začne navštěvovat místní školu jako první dítě s postižením. Během puberty bojuje se svým handicapem, má temné myšlenky a ve chvílích krize polyká prášky.
Ale vyroste z ní silná, odhodlaná žena. Nemá to lehké a musí tvrdě pracovat, aby kompenzovala své postižení. Učí se bojová umění, vdá se a má děti. Do důchodu však musí odejít již v osmatřiceti letech. Její tělo je „opotřebované“ a má silné bolesti. Podstupuje další operaci střev. Nevzdává se a o svém životě „conterganového dítěte“ píše knihu.
Lék se prodával ve více než 40 zemích světa
Gunhilda je jednou z asi pěti tisíc dětí v Německu a deseti tisíc na celém světě (některé studie uvádějí až dvojnásobek), které se narodily s deformacemi. Jejich matky v těhotenství užívaly volně prodejný lék Contergan od německé farmaceutické firmy Grünenthal s účinnou látkou zvanou thalidomid.
V zahraničí se tento „průlomový“ lék prodával pod desítkami obchodních názvů. Čtyři až pět z deseti postižených dětí umíralo krátce po narození. Mnoho dětí se narodilo mrtvých, mnoho žen potratilo – tato čísla přesně známa nejsou, ale odhady hovoří o více než sto tisících případech.
Lék Contergan byl inzerován se slovy „neškodný jak cukroví“ a na konci padesátých a počátku šedesátých let minulého století byl volně prodejný v desítkách zemí. Dokonce byl doporučován kojencům a malým dětem – a těhotným proti takzvaným ranním nevolnostem.
Bestseller doma i v zahraničí
Thalidomid byl vyvinut v roce 1953 jako uklidňující prostředek. Na trh ho během roku 1957 pod obchodním názvem Contergan uvedla společnost ze severozápadního Německa, Chemie Grünenthal (dnes jen Grünenthal).
Lék byl před uvedením testován na zvířatech a nebyly prokázány žádné škodlivé účinky. Studie naopak ukazovaly jeho skvělé výsledky. Vědci proto thalidomid začali zkoušet na lidech.
Průlomový lék měl pomáhat při úzkostech, neklidu, nespavosti, napětí i bolestech hlavy, to vše bez pocitu útlumu i jiných nepříjemných vedlejších účinků. Jako bonus měl pomáhat těhotným ženám potlačovat nevolnosti.
Že bude mít lék fatální dopady na vývoj plodu, se začalo ukazovat jen o několik měsíců později. V té době ještě neexistovaly žádné přísné předpisy pro schvalování léků. Takový zákon vstoupil v platnost až v roce 1978 – jako poučení z conterganové aféry.
Léky obsahující thalidomid byly společností Grünenthal, partnery a držiteli licence oficiálně prodávány ve více než 46 zemích pod různými názvy. Dokonce existovaly i nelegální napodobeniny výrobků.
Do konce roku 1957 se tento lék stal nejprodávanějším lékem na spaní v Německu. Brzy se jeho popularita jakožto účinné léčby těhotenských nevolností v prvním trimestru rozšířila nejen po Evropě.
USA použití léku nikdy neschválily
Pouze v USA tehdy odpovědný orgán – Úřad pro kontrolu potravin a léčiv – s uvedením thalidomidu na trh nesouhlasil. Především díky houževnatosti doktorky Oldham Kelsey, která poukazovala na nutnost dalších klinických studií.
Měla obavy z nedostatku testů na březích zvířatech a hlášení nežádoucích účinků. Díky tomu zabránila thalidomidové katastrofě ve Spojených státech. V USA tak bylo hlášeno „pouze“ sedmnáct případů. Ve většině zemí odpovídající schvalovací orgán nebyl, a prodeji léků tak neměl kdo zabránit.
Rodily se tisíce dětí s vývojovými vadami
Pediatři po celém světě proto na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století začali zaznamenávat raketový nárůst dětí narozených s deformacemi těla i vnitřních orgánů. Novorozenci měli krátké, částečně vyvinuté končetiny, často zkroucené.
Zdeformované tváře, včetně poškozených uší či očí. Rodili se s nevyvinutými orgány, bez konečníku či genitálií. Mnohé děti umíraly těsně po porodu, některé se rodily již mrtvé.
Mnohé z nich rodiče opustili
Těžce postižené thalidomidové děti podstupovaly bolestivé operace, doktoři se snažili vylepšit jim život pomocí umělých končetin, které však v té době nebyly na takové úrovni jako dnes. Některá miminka rodiče opouštěli ještě v porodnici, jiní pak v zoufalství ze svých dětí raději páchali sebevraždu.
I přes těžká postižení se z přeživších thalidomidových miminek stali dospělí, kteří se se svým údělem poprali a jsou schopni vést plnohodnotné životy a mít vlastní rodiny. S následky se však musí potýkat dodnes.
Lék mezi lety 1957 až 1961 užívalo přes pět milionů lidí. Po narůstajících důkazech o tom, co je příčinou vývojových vad narozených dětí, byl vyvíjen tlak na farmaceutickou společnost, aby lék přestala vyrábět.
Thalidomid byl stažen z trhu až v roce 1962, nejprve v Německu. Zákaz prodeje v dalších zemích přišel až o několik měsíců později. Vědci zjistili, že lék poškozuje vývoj plodu v prvních dvou měsících těhotenství.
Ublížení na zdraví a usmrcení z nedbalosti
Soud se zástupci německé farmaceutické společnosti Grünenthal začal v roce 1968 a táhl se dlouhé roky. Společnost se odmítala hlásit k odpovědnosti. Veřejná omluva přišla až téměř po půl století, v roce 2012.
Společnost v sedmdesátých letech zřídila fond pro postižené děti a k finanční podpoře se připojila i vláda. Mnohé oběti se však odškodnění dosud nedočkaly, jelikož peníze směřovaly do fondu pro všechny tělesně postižené a na konci devadesátých let došly.
Finanční pomoc přeživší „conterganové děti“ přitom nejvíce potřebují právě nyní, na prahu stáří, jelikož se stále více musí spoléhat na pomoc okolí.
Zdroj: en.wikipedia.org, allthatsinteresting.com, dw.com
Autor: Michaela Pauerová
