Pro mladého běžce Paula Murphyho to byl nejdříve den jako každý jiný. Před odchodem do práce si šel zaběhat po vesnici, jeho pozornost ale přilákal kouř, kterého si všiml v jednom z domů. Ihned věděl, že musí jednat, než ale doběhl na místo, dům byl skoro celý v plamenech.
Musel jednat rychle. Nejprve se pokoušel dozvonit u zamčených vrat, nikdo mu ale neotevřel a on usoudil, že nejspíš doma nikdo není. Zavolal proto okamžitě hasiče, pro jistotu ale plot pozemku přeskočil a začal bouchat ještě na okna hořící budovy.
Když uvnitř zaznamenal pohyb, vyděsil se. I když mu došlo, že se nejednalo o člověka, ale o zvíře, ani na vteřinu nezaváhal. Začal hledat cestu, jak se dostat dovnitř a nebohému mazlíčkovi pomoci. Tou dobou netušil, že bude za pár minut hrdinou.
Musel se dovnitř dostat rozbitým oknem
Paul nejprve hledal kolem vstupních dveří a pod kameny a květináči. On sám si totiž prý přesně na takovém místě klíče nechává. Když během několika sekund nic neobjevil, sebral větší kámen, rozbil s ním okno a do domu jednoduše vlezl násilím.
Nejprve našel jezevčíka a kočku, které vynesl ven. Když lezl z okna, všiml si, že se pohybuje uvnitř ještě něco dalšího, vystrašená zvířata tak strčil do zahrady a vrátil se do domu, kde se v kouři krčil v rohu bojácný druhý jezevčík a vedle něho byla klec s králíkem.
Ačkoli musel bojovat s kouřem a plameny, všechna čtyři zvířata se mu podařilo zachránit, a když pak přijeli hasiči, dostal od nich za své jednání obrovskou pochvalu. On ale příliš nevnímal, co mu kdo říká, byl na to příliš rozrušený a dokázal vstřebat všechno až za určitý čas.
Chci ho alespoň pozvat na večeři
Hasiči informovali majitele domu, kteří neprodleně dorazili na místo. Paulovi neskutečně děkovali za záchranu mazlíčků. Prý to bylo to první, na co se vyptávali, když jim po telefonu oznámili, že jejich dům hoří. Žádnému ze zvířat se nic nestalo a po prohlédnutí veterinářem se mohli vrátit k majitelům.
„Riskoval vlastní život, aby zachránil zvířata lidí, které ani nezná. Nedokážu ani popsat, jak moc jsem mu vděčná. Ráda bych ho alespoň pozvala na večeři, nebo se mu nějak jinak odměnila,“ řekla později majitelka domu v médiích. Paul ale jakékoli dary odmítá.
Bylo pro něho přirozené pokusit se zachránit, co se dalo. Díky jeho včasnému zásahu přežili všichni živí tvorové, co se v domě tou dobou nacházeli. A navíc je sice škoda na budově vysoká, nicméně kdyby pomoc přijela o deset minut později, byla by mnohonásobně vyšší a o záchraně bydlení v ní by se už ani nedalo uvažovat.
Zdroj: spotlightstories.co, cbsnews.com, countrylife.com
Autor: Šárka Cvrkalová
