Říkáme mu zlatý déšť. Málokdo ho zná pod jeho pravým názvem, a pokud byste před někým řekli štědřenec odvislý, pravděpodobně by nevěděl, o čem je vlastně řeč. Tento keř bezesporu patří mezi nejkrásnější keře a při pohledu na něj se až tají dech.
Lidový název zlatý déšť je převzatý z němčiny (der Goldregen) a většina z nás ho zná právě pod tímto slovním spojením. Štědřenec odvislý, latinským názvem Laburnum anagyroides, je typický sytě žlutými květy visícími ve svazcích.
Co je vlastně zač?
I vy mu možná říkáte zlatý déšť a kdo ví – třeba jste ještě před malou chvílí netušili, jaký je jeho skutečný název. Štědřenec odvislý je keř, řadící se mezi statné a opadavé dřeviny.
Nejsou pro něho typické jen krásně žluté květy, které visí v hustých svazcích. Poznáte ho i podle hladkých a beztrnných větví se zelenou na letorostech a šedohnědou borkou na starších kmenech.
Typický motýlový tvar
Květy zlatého deště neboli štědřence odvislého mají efektní motýlovitý tvar. Vyrůstají v převislých hroznovitých květenstvích, která mohou být dlouhá až 30 centimetrů.
Hlavní doba kvetení je druhá polovina května, kdy štědřenec odvislý naskýtá opravdu dechberoucí pohled – zvláště v případě, kdy se na jednom místě nachází vícero keřů.
Plody zlatého deště mají podobu tenkých zeleně zbarvených lusků majících délku pěti až osmi centimetrů. Lusky jsou zaškrcované, stříbrně chlupaté s úzkým křídlatým okrajem.
Keř s několika „nej“
Štědřenec odvislý neboli pěkně po našem zlatý déšť, jak si drtivá většina z nás zvykla říkat, se může pyšnit hned několika „nej“.
Bezesporu je to jeden z nejkrásnějších keřů. Pohled na jasně žluté květy, které jako by padaly z nebe, je opravdu úchvatný a málokdo se nad ním nepozastaví.
Zároveň je to ale i jeden z nejjedovatějších zahradních keřů. Je jedovatý ve všech částech, a to včetně semen. Bohužel nejsou výjimkou případy otravy, zejména u malých dětí, které neodolaly a žvýkaly lusky připomínající malé lusky hrachu.
V případě požití lusků nebo semen štědřence odvislého je potřeba vyvolat zvracení (nenastane-li u dotyčného spontánně), podat aktivní uhlí a vyhledat lékaře.
Autor: Nikol Kolomazníková
