Rododendrony nebo-li pěnišníky či opadavé azalky jsou krásné krytosemenné rostliny z čeledi vřesovcovitých. U zahrádkářů jsou oblíbené pro své neúnavné květenství. Některé druhy totiž kvetou od zimy až do léta, takže jsou vítanou ozdobou nejedné zahrady.
Problém však může nastat, pokud máte neutrální půdy jako většina území České republiky, těmto keřům se na vašem záhoně nebude líbit.
Je čas pořídit sazenice
Rododendrony milují kyselou půdu. Pokud si nejste jistí, jakou máte na vašem pozemku, stačí vám k zjištění obyčejný lakmusový papírek, kterým jste měřili pH při laborkách z chemie. Koupíte ho v lékárně za pár korun.
Když už budete vědět, že vaše zemina je kyselá, můžete zasadit sazenice. Vybírejte si nové a právě kvetoucí v kontejneru. Nesahejte po těch druzích, co snesou vápník, ačkoliv je jich málo a vyskytují se přirozeně v Alpách. Výsadbu neodbijte a rostlinu vydatně zalijte.
Až nastanou vyšší teploty, hlídejte si zálivku. Kořenový bal by měl být vlhký, sucho vřesovitým příliš neprospívá. Také jim dopřejte polostín. Přímé polední slunce jim také svědčit nebude.
Napadené části spalte
Teď v červnu možná budete bojovat se škůdci z řad ploštic a cikád. Nečekejte, až vám napadnou celou rostlinu a své rododendrony pravidelně sledujte. Zasáhnout poupata může hniloba, v takovém případě je ihned odstraňte a spalte, ať nemá možnost se rozšiřovat. Houbová infekce může postihnout i listy, na nichž se objeví hnědé skvrny. Listy pak dále šednou a ztrácí život.
Později pak můžete keře rozmnožit hřízením nebo zakořeňováním na stonku. Výhodou rododendronů je, že pokud se u vás z nějakého důvodu neuchytí, můžete to zkusit zase na podzim.
Navíc si můžete vybírat z nepřeberného množství opadavých i stálezelených druhů. Vyšlechtěné odrůdy pak zaujmou sytými barvami květů.
Autor: Šárka Blahoňovská
