Jiřinky jsou nádherné krasné květiny, které si Češi zamilovali. Hlíznaté rostliny původem z jižní a střední Ameriky se pyšní božskými květy. Podle druhu jsou vhodné na zahradu, skalku či jako okrasné květiny. Protože je květ jejich dominantou, je třeba si tyto rostliny hýčkat.
Chcete-li mít ty nejhezčí jiřinky s pořádnými velkými květy, můžete toho docílit překvapivě snadno a bez námahy. Botanicky se jedná sice o květenství, ale pro naše potřeby si vystačíme s označením „květ“.
Ideální podmínky nám naskytla příroda právě teď
Nezáleží na tom, jakou jiřinku pěstujete. Určitě se ale na vašem záhonku či skalce nebude vyskytovat žádná modrá, takové zkrátka neexistují. Jinak mohou být různě barevné – od bílé, přes žlutou a oranžovou až po fialovou. Výjimkou nejsou ani panašované typy.
Právě teď v červenci jiřinky začínají kvés. Budou tak činit až do října. Pokud nepěstujete jiřinky kvůli počtu květů, ale líbí se vám spíše velké, zpozorněte.
Když je necháte žít svým životem, dočkáte se pouze lodyh s krátkými stopkami pod květem. Nyní máte totiž díky přírodě a ročnímu období ideální podmínky k tomu, abyste ovlivnili velikost jemně voňavých květů těchto krasavic.
Vyštípněte postranní poupata, než se stačí rozvinout
Uděláte to tak, že dvě postranní poupata, jež se objeví pod hlavním poupětem ve středu, odstraníte. Zbavte se jich dříve, než se stačí rozvinout.
Vyštípnutím těchto poupat docílíte rychle, jednoduše a efektivně toho, že to zbývající střední poupě bude mít delší stopku, a tedy i větší květ.
Dobře bude vypadat květina i poté, co odstraníte postranní výhonky v dalším páru listů pod květy. K tomuto kroku se uchylte ke konci měsíce.
Počet výhonků se bude lišit podle toho, jakou odrůdu pěstujete. Na těch malých jich nechte co nejvíce, na těch velkých může nechat jen tři.
Takový postup se používá převážně kvůli výstavám. Je jen na vás, jestli se vydáte stejnou cestou.
Pokud chcete, aby vaše jiřinky kvetly až do prvních mrazíků, pravidelně odstřihávejte odkvetlé květy. Ty už se stejně nevzchopí a rostlině akorát berou potřebné živiny.
Autor: Šárka Blahoňovská
