Erika má za sebou vztah, na který by ze všeho nejraději zapomněla. Bývalý přítel Roman jí udělil tvrdou životní lekci. Erika se nechala omámit jeho sladkými slovíčky a ve finále jí zbyly jen oči pro pláč. A to doslova.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Začalo to přitom pohádkově. Erika měla dokonce chvíli pocit, jestli se jí to všechno jen nezdá. Opravdu je Roman tak perfektní, jak vypadá?
Šel do toho po hlavě. A to se mi líbilo!
Romana jsem poznala v baru, kam mě vytáhla moje kolegyně z práce. Původně se mi nechtělo, ale když jsem si toho pohledného blonďáka postávajícího opodál všimla, rázem jsem byla ráda, že jsem se kolegyní nechala přemluvit.
Roman mě okamžitě začal balit. Žádné chození kolem horké kaše, na které jsem byla u mužů zvyklá. A jeho přístup se mi líbil!
Sypal z rukávu jedno sladké slovíčko za druhým
Toho večera jsem od něho slýchala jedno sladké slůvko, po kterém následovalo další a další. Sypal je z rukávu, jako by se nechumelilo, a já se doslova tetelila blahem. Už dlouho se o mě žádný muž takhle nesnažil. Kolegyni jsem toho večera nechala v baru samotnou, ale jí to nevadilo. Přála mi doprovod sympatického Romana, kterého jsem si pozvala k sobě do bytu.
Cítila jsem se jako princezna. Opravdu mě rozmazloval!
Po boku Romana jsem se cítila jako princezna. Nosil mě na rukou, skládal mi komplimenty, neustále mi něčím lichotil a byl na mě opravdu moc milý. Netrvalo to dlouho a já si uvědomila, že jsem se do něho zamilovala. Neřešila jsem, jestli je to rychlé, nebo ne. Zkrátka jsem si užívala přítomnost a nekoukala nalevo ani napravo. Nyní již vím, že to byla chyba.
Svěřila jsem se mu úplně se vším
Nechala jsem se opít rohlíkem. V zápalu zamilovanosti, která vůči Romanovi z mé strany každým dnem sílila, jsem se mu svěřila úplně se vším. Dokonce jsem mu po dvou měsících vztahu dala PIN od svého bankovního účtu. Až tak moc jsem se nechala zblbnout. Romanovo chování vůči mně se nezměnilo a já mu začala plně důvěřovat. Netušila jsem, že si celou dobu hřeji na prsou hada.
Trapas v obchodě a šok v bance
Vracela jsem se z práce a chtěla něco nakoupit. V obchodě jsem se chystala zaplatit, jenže prodavačka mi oznámila, že jí terminál kartu zamítl. Cítila jsem se poníženě, když jsem neměla na zaplacení a všechno zboží jsem musela vrátit. Šla jsem do banky, abych zjistila, co se děje. Tam mě čekal šok. Někdo totiž vybral všechny moje peníze z účtu. Vůbec jsem to nechápala.
Další šok přišel doma
Další šok na mě čekal doma. Všechny cenné věci byly totiž pryč. Můj notebook, televize, kávovar – všechno, co mělo nějakou hodnotu, bylo prostě pryč. Zbyla jen prázdná místa a na stole lísteček od Romana, na kterém stálo: „Díky za vše.“
Nechala jsem se omámit sladkými slovíčky, po kterých zbyla opravdu hořká pachuť. Romana jsem už neviděla a kdo ví, jestli se tak vůbec jmenuje.
Autor: Natálie Kabourková
