Ješitné ego ji donutilo dělat věci, na které nestačila. Snažila se ustát tlak okolí, ale bylo toho na ni příliš. Nějakou dobu se jí dařilo všechny okolo sebe přesvědčovat, že všechno zvládá doslova s jednou rukou v kapse. Pravda ale byla úplně jiná.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Saša nesnesla pomyšlení, že by ostatní zklamala. Neuměla si představit, že by před někým měla přiznat, že na něco nemá. Proto dlouhodobě přeceňovala své síly, až ji přehnaná snaha jednoho dne dohnala.
Vždycky jsem chtěla být ve všem dokonalá
Ať už Saša ve svém životě dělala cokoli, chtěla to dělat nejlépe ze všech. Začalo to už na základní škole, kde docházela do kroužku gymnastiky a vždy se snažila nad ostatními vyčnívat.
„Možná za to mohli moji rodiče, kteří mě neustále srovnávali s mojí sestrou,“ uvažuje Saša hned v úvodu svého e-mailu. „Jí šlo všechno, na co sáhla, ve všem byla dobrá. Ta mi ostatně dávala najevo, že jí nesahám ani po kotníky. Snažila jsem se jí vyrovnat.“
Snaha být ve všem nejlepší, ba dokonce dokonalá, se Saši držela až do dospělosti. Projevilo se to v zaměstnání, kde dělala všechno pro to, aby byla nejlepší ze všech.
Okolí na mě vyvíjelo tlak
„Vždycky pro mě byla nesnesitelná představa, že by si o mně někdo mohl myslet, že na to či ono nemám,“ svěřuje se Saša. „Nesnesla bych pomyšlení, že si někdo myslí, že to nezvládám.“
Jelikož se Saša neustále tvářila, že všechno dělá naprosto perfektně a bez chybičky, začalo na ni okolí vyvíjet tlak. Všichni byli přesvědčeni, že není nic, co by nedokázala.
„Mohla jsem si za to sama, všem jsem neustále dokazovala, že zvládám všechno, až jsem začala cítit jejich nároky, které na mě měli,“ píše.
Myslela jsem si, že se budu cítit líp
Zpočátku Saše dělalo dobře na duši, že ji lidé z jejího okolí obdivovali. Kamarádky nestíhaly ani polovinu z toho, co ona zvládala.
„Myslela jsem si, že se budu cítit líp, dělalo mi to dobře na moje ego,“ přiznává upřímně. „Nejdříve tomu tak bylo, okolí mě obdivovalo, kolikrát se divili, jak to všechno dělám,“ píše.
Sašina sestra jí konečně začala uznávat. Ne však nadlouho.
Čtenářka své síly přepínala dlouhodobě a natolik, že si její tělo jednoho dne řeklo dost. Místo sebevědomí přišel pád na dno.
Musela jsem hodně věcí přehodnotit
„Myslela jsem si, že dokážu všechno a spletla jsem se,“ pokračuje Saša. „Dostihlo mě celkové vyčerpání organismu, najednou jsem nebyla schopna vůbec ničeho,“ popisuje okamžiky, které jí ve výsledku změnily život.
Saša byla nucena přehodnotit svůj dosavadní přístup k životu. Pád na dno, ze kterého se nemohla několik měsíců vyhrabat a skončila na nemocenské, jí naopak nabyté sebevědomí srazil.
„Moje ego hodně utrpělo, ale zrovna tak i moje zdraví,“ píše. „Jen jsem ležela v posteli a neměla motivaci cokoliv dělat. Jen pomyšlení na vstávání mě fyzicky i psychicky bolelo. Takovou hrůzu bych zkrátka nepřála ani největšímu nepříteli.“
„Musela jsem si srovnat priority, co je pro mě důležitější. Jestli vysoké sebevědomí z toho, že mě všichni obdivují, nebo zdraví. Nyní už mám jasno,“ říká.
A Sašina sestra? Po dobu jejího zotavování jí ani jednou nenavštívila a nevyslovila slova podpory.
Autor: Nikol Kolomazníková
