Neznámé telefonáty obvykle nezvedám, když jsem ale před dvěma lety udělala výjimku a popovídala si s pracovníkem z banky, u které mám běžný účet, myslela jsem, že jsem udělala dobře. Pracovník mi totiž nabídl pojištění mé kreditní karty, které obsahovalo spoustu dalších dodatků a nebylo ani příliš drahé.
Přislíbili mi toho hodně
Za dvě stě padesát korun ročně jsem měla mít pojištěnou kartu proti ztrátě či krádeži. Kromě toho, pokud by se mi karta ztratila v kabelce, pojištěna byla nejen samotná taška, ale také vše, co se v ní nacházelo – peníze, doklady, dokonce i mobilní telefon. Díky bankovnímu účtu jsem tak měla být údajně chráněna před zloději ve všech ohledech. Bohužel jsem netušila, jaká bude skutečnost.
Okradli mě
Zdroj: 123RF.COM
Jela jsem tramvají. Jak to obvykle v ranních hodinách v Praze bývá, byl vagon plně narvaný lidmi spěchajícími do práce. Že mi chybí kabelka, jsem si tak všimla až ve chvíli, kdy se zavírali dveře, a já si všimla, jak se v ní neznámý muž přehrabuje na lavičce u zastávky. Bohužel jsem už nestihla vystoupit. Okamžitě jsem celou událost oznámila na policii, bylo mi ale řečeno, že podobných případů mají spoustu. Zapsali si sice moje údaje, ale ani po týdnu se mi neozvali a na moje další telefonáty mi odpověděli, že se šetřením zabývají. Bylo mi jasné, že po takové době už asi své peníze neuvidím, když jsem si vzpomněla na onu pojistku z banky.
Zašla jsem přímo na pobočku
Stavila jsem se proto v bance, kde se mnou milá paní sepsala všechny údaje a slíbila mi, že se na celou záležitost podívá. Druhý den jsem měla telefonát, ve kterém jsem se dozvěděla, že moje žádost musela být bohužel pro nedostatek důkazů zamítnuta. Zašla jsem proto znovu na pobočku, aby mi vše vysvětlili osobně.
Zjistila jsem, že pokud nemám ke krádeži nějaký hmotný důkaz, nemám v podstatě žádné právo na pojistku. Jediné, co pro mě může banka udělat je zablokovat starou kreditní kartu a vystavit mi novou. To jsem si samozřejmě zařídila hned první den, aby zloděj nemohl využívat moje bankovnictví. Přesto jsem v peněžence měla všechny doklady, asi tři tisíce v hotovosti a mobilní telefon v hodnotě čtyř tisíc. Údajně ovšem nelze dokázat, že jsem tyto předměty skutečně měla v kabelce společně s kreditní kartou a proto je moje žádost neplatná.
Jak dokázat, že se skutečně jednalo o případ v takovém slova smyslu, v jakém jsem ho popsala, na to jsem odpověď nedostala. Ať už jsem mluvila s kýmkoli, vždy jsem byla odkázána na někoho dalšího, kdo mi informace předá. Nikdo takový se ale bohužel nenašel a já se proto musela smířit s tím, že své věci už neuvidím. Přitom mě koupě nového mobilního telefonu, kabelky a předělání všech dokladů vyšlo zhruba na devět tisíc, s hotovostí, která v peněžence byla celkem tedy na dvanáct tisíc korun. Pojistka se mi tedy nejen nevyplatila, ale naopak prodražila. Věci jsem totiž takto v jedné kabelce začala nosit právě od chvíle, kdy jsem měla pocit, že je to tak nejbezpečnější – tedy od sjednání pojistné smlouvy.
Autor: Šárka Cvrkalová
