Do špatné finanční situace se může dostat úplně každý. Stát se to může ve vteřině, kdy se vám změní život. Ne nadarmo se říká, že tonoucí se stébla chytá. A pokud jde o přežití nebo o děti, pak jsou mnozí z nás ochotni udělat věci, na které nejsou zrovna dvakrát hrdí.
Jako třeba Klaudie, jejíž příběh nám přišel e-mailem i s omluvou, že se sama za sebe stydí, a proto nemůže přijít osobně. I přesto nám ale napsala svůj příběh a souhlasila s jeho zveřejněním.
Na děti jsem byla sama a peněz jsem moc neměla
E-mail paní Klaudie nezačíná zrovna šťastně. Popisuje v něm situaci, kdy ji opustil manžel, který utekl za milenkou a pár dní nato poslal žádost o rozvod. O děti neměl zájem, a tak zůstaly s maminkou. Klaudie popisuje nelehké chvíle, kdy neměla peníze na koníčky a rozmary svých dětí, a také to, že se kvůli finanční tísni museli všichni tři hodně uskromnit.
„Pro matku je vždy těžké, když svému dítěti něco nemůže koupit. My jsme peněz neměli na rozdávání, měla jsem sice stanovené alimenty, ale škola, nájem, poplatky – to všechno sežere strašně moc peněz. Na rozhazování tedy určitě nebylo,“ vysvětluje.
Dostala jsem nabídku, kterou jsem nemohla odmítnout
Zdroj: 123RF.COM
„Toho času jsem pracovala v jedné místní firmě. Peníze jsem neměla špatné, ale nebudu lhát, mohlo to být daleko lepší,“ stojí dál v e-mailu od Klaudie, která pokračuje vysvětlením situace, ve které od svého nadřízeného dostala velmi podivnou nabídku.
„Pozval mě k sobě do kanceláře a nabídl mi peníze navíc, když mu tu a tam donesu nějakou špínu na ostatní. Nejdříve jsem chtěla ho chtěla nazvat idiotem a odejít, ale když začal mluvit o částce, která by mi za tohle donášení náležela, nemohla jsem odolat. Přesvědčovala jsem sama sebe, že to dělám jen kvůli dětem.“
Zpočátku mě nikdo nepodezříval
V e-mailu dále stojí, že všechno nejdříve skvěle fungovalo. Klaudie si díky svému donášení na kolegy měsíčně přišla na pěkné peníze – hodilo to klidně o osm tisíc navíc, podle toho, jaké pikantnosti šéfovi hodila na stůl.
Zdroj: 123RF.COM
„Nejdříve o mně nikdo nevěděl. Když někdo dostal vyhazov, protože pomlouval nadřízeného, tvářila jsem se, že o ničem nevím,“ přiznává se. „Nikdo mě z ničeho nepodezíral, snažila jsem se jít s davem a předstírat soucit, když někdo z šéfovy kanceláře odcházel s výpovědí v ruce a slzami v očích,“ vypráví, jak to chodilo, když se stala šéfovou donašečkou.
Spadla klec
„Peníze navíc se mi hodily a všechno fungovalo skvěle,“ libuje si paní Klaudie, která tak konečně měla peníze na dětské kroužky nebo školní výlety. Jenže pak spadla klec a vyšlo najevo, kdo je tady celou dobu ta krysa, která sprostě udává lidi okolo sebe. „Když se tahle zpráva roznesla po firmě, zažila jsem peklo. Měla jsem třeba popsanou skříňku nápisy udavačka nebo práskačka, nikdo se mnou nechtěl sedět na obědě, všichni si o mně povídali. Nedalo se to vydržet, po dvou měsících jsem skončila.“
Klaudie v závěru svého e-mailu píše, že ztratila svou čest pro peníze, což jí není podobné. Dodává ale, že to dělala jen kvůli dětem, aby se konečně měly lépe.
Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Autor: Nikol Kolomazníková
