Mezi nejčastější kovy pro výrobu šperků patří zlato a stříbro. Oba tyto materiály mají odlišné vlastnosti a je potřeba zvážit, co očekáváte od daného klenotu. U snubních prstenů se předpokládá, že budou na prstě každý den, a budou tak často vystavené možným rizikům poškození. Obecně se proto doporučuje volit snubní prsteny ze zlata. A proč je zlato pro tyto účely vhodnější než stříbro, zdůvodníme v tomto článku.
Kovy pro výrobu šperků nemohou být ryzí
V první řadě je dobré poznamenat, že oba tyto kovy se před případným využitím ve špercích upravují tzv. legováním, tedy přídavkem dalších kovů. Získají tím potřebné vlastnosti – tvrdost, kujnost nebo barvu. Ryzí zlato má 24 karátů a je pro šperkařství příliš měkké, proto se používá zlato 14karátové nebo 18karátové. Pokud má zůstat přirozeně žluté, doplňuje se k němu obvykle měď a stříbro, pokud chceme dosáhnout bílé barvy, je vhodné přidat stříbro nebo zinek, a tajemství moderní růžové se skrývá v mědi.
Ryzího stříbra bývá ve slitině 92,5 %, zbytek je většinou měď. V tomto případě nám při legování jde pouze o úpravu pevnosti, nikoli barvy. Výsledná slitina se nazývá sterlingové stříbro. Teď už je jasné, proč v případě šperků nemluvíme o ryzím zlatě či stříbře, a můžeme se blíže podívat na rozdíly mezi těmito dvěma kovy.
Stříbro je sice krásné, ale se zlatem se nedá srovnávat
Kromě přirozené barvy, která je u stříbra šedivě stříbrná a u zlata zlatožlutá, je výrazným rozdílem mezi těmito materiály hmotnost. Stříbro je podstatně lehčí, protože má menší hustotu. Z toho také vyplývá jedna z jeho nevýhod – snáz se deformuje a je náchylnější k poškození.
Zlato je oproti němu pevnější. Dají se z něj vytvořit i jemnější šperky, protože lépe drží tvar. Tato vlastnost je také výhodou při každodenním nošení, kdy zlatý šperk lépe obstojí. A u snubních prstýnků s diamanty uchycenými krapnami je také u zlata menší pravděpodobnost ulomení krapny, ke kterému čas od času dochází u stříbrných prstenů. Kámen je tak ve větším bezpečí.
Odolnost povrchu jako zásadní aspekt
S větší tvrdostí zlata také souvisí trvanlivost povrchu. U stříbra jsou stopy po nošení znatelné mnohem dříve a u snubních prstenů, které nejspíš plánujete nosit dlouho, jsou brzké známky obnošení opravdu nežádoucí.
U zlata nehrozí zčernání
Aby se zabránilo rychlému opotřebení, bývá stříbro porhodiováno. Tato ochranná vrstva ale proces bohužel jen zpomalí. A případná obnova stříbrného šperku je náročnější, protože rhodium se musí obrousit, šperk přeleštit a potom znovu rhodiem ošetřit. Nepokované zlaté šperky stačí jen přebrousit a vyleštit. Vrstva rhodia má u stříbra také zabraňovat oxidaci, která způsobuje barevné změny v podobě zčernání. Právě kvůli riziku zčernání se stříbrné šperky nedoporučují k dlouhodobému každodennímu nošení.
Zlato je chemicky stálé a barvu tedy nemění. Můžete namítat, že i u snubních prstenů z bílého zlata se provádí rhodiování. V jejich případě je to ale hlavně kvůli doladění požadované barvy. Zčernání zlata je možné pouze zcela výjimečně v důsledku nemoci, užívání léků nebo vystavení škodlivým chemickým sloučeninám. Jinak dojde maximálně ke žloutnutí, které ovšem nemusí být na škodu.
Pro každodenní, dlouhodobé nošení je zlato jasná volba
Shrňme si tedy základní důvody, proč vybírat zlaté snubní prsteny. Podstatná je pevnost, tvrdost a variabilita zpracování tohoto kovu. Dál je výhodou odolnost povrchu, díky které se obejdete bez výrazných známek obnošení. A neméně důležitá je barevná stálost zlata. Právě tyto argumenty snoubence opakovaně přesvědčují, že investice do zlata se jim celoživotně vyplatí.
Autor: redakce