Monika se těšila, měla jít za družičku své nejlepší kamarádce. Náhle jí však kamarádka napsala, že už ji na své svatbě nechce. Poté, co Monika e-mail zveřejnila na sociální síti, začaly jí psát i jiné družičky, které byly na poslední chvíli ze svatebního veselí také vyloučeny.
Monika: Už mě na své svatbě nechtěla, protože jsem se rozváděla
Zdroj: 123RF.COM
„S Eliškou jsme byly nejlepší kamarádky už od narození. Vdala jsem se a Eliška byla mou družičkou. O 2 roky později se zasnoubila a požádala mě o totéž. Samozřejmě jsem řekla ano.
Můj vztah s manželem nefungoval a já oznámila, že se rozvádím. O pár týdnů později mi Eliška zavolala, aby mi řekla, že nejsem vítaná na její svatbě, protože nevěřím na svátost manželství.
Bylo mi, jako bych ztratila nejlepší kamarádku. Rozváděla jsem se a procházela těžkým obdobím. A ona mě ještě vykopne ze své svatby.
Hodně jsme se odcizily. Přestaly jsme se vídat, což bylo těžké, když naši rodiče žijí vedle sebe. Po nějaké době jsem zjistila, že je těhotná. Chtěla jsem prolomit ledy, tak jsem jí napsala e-mail a poblahopřála. Odpověděla mi za několik měsíců. Žijeme 20 minut od sebe a vidíme se jednou za rok. O její svatbě ale nemluvíme.“
Adina: Řekla, že nemůžu přijít na její svatbu, protože jsem těhotná
S Monikou jsme se seznámily jako spolubydlící na koleji. Staly se z nás nejlepší kamarádky. I po absolvování studia a rozstěhování do různých států, jsme si neustále psaly.
Po roce mi oznámila, že se bude vdávat. Zároveň mě požádala, abych jí šla za družičku. Byla jsem samozřejmě poctěna.
Zdroj: 123RF.COM
Později, asi 2 měsíce před svatbou, jsem zjistila, že jsem těhotná. Byl to šok, ale byla jsem šťastně vdaná a s manželem jsme byli na rodinu připraveni. Po pár dnech jsem tu novinku zavolala Monice. Pokládala mi otázky, jako jestli to bylo plánované, jak se dostanu do šatů pro družičku a nakonec, jak se budu na svatebním večírku bavit, když nemůžu pít. Na to jsem jí řekla, že je snad důležité, že tam budu. Nakonec mi odpověděla, že asi gratuluje.
O několik dní později mi napsala, že už nejsem její družičkou a nemám na svatbu jezdit. Byla jsem moc zklamaná, jako by mi roztrhla srdce. O 2 měsíce později, ve 4. měsíci těhotenství, jsem potratila.
Když jsem to řekla Monice, obvinila mě, že jsem si těhotenství vymyslela, abych nemusela být družičkou.
Tehdy mi došlo, že vlastně nikdy nebyla pravá kamarádka. Přestaly jsme si psát a zablokovala jsem si ji na všech sociálních sítích.“
Lucie: Přišla jsem o práci a pak i o své místo na svatbě
„Karolína, Věra a já jsme se seznámily v nové práci, kam jsme nastoupily všechny současně. Když se Karolína zasnoubila, požádala Věru a mě, abychom jí šly za družičky. Byly jsme nadšené. Koupily jsme šaty a těšily se na svatbu.
Zdroj: 123RF.COM
O pár měsíců později mě propustily z práce. Popravdě jsem v té době nechtěla s nikým mluvit. Ale čekala jsem, že se mé kamarádky budou zajímat. Nic. Napsala jsem jim do našeho skupinového chatu, že jsem v pořádku. Říkala jsem si, že se možná cítí divně a nevědí, co mi napsat. Ale ani tady jsem nedostala žádnou odpověď.
Rozhodla jsem se kontaktovat přímo Karolínu. Zeptala jsem se jí, jestli ticho z její strany znamená, že mám vrátit šaty pro družičku. Několik dní na to mi odepsala, že celý týden nad vším přemýšlela, a že bude nejlepší, když si každá půjdeme svou cestou. Něco podobného mi pak napsala i Věra.
Ve svatebním salonu mi oznámili, že šaty jsou nevratné. Požádala jsem Karolínu, aby mi šaty proplatila. Udělala to. Poslala jsem jí svatební dar, abych jí tím dala najevo, že dveře jsou stále otevřené. Dar mi ale přišel zpět.“
Auto: Jana Janáčková
