Jak byste reagovali, kdyby na vás uprostřed noci zvonil zoufalý soused s žádostí o pomoc? Petra tvrdí, že kdo takovou situaci nezažije, nemůže předem odhadnout, jak by se cítil, nebo jak by se zachoval.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Petra a její manžel Michal mají takovou zkušenost za sebou. O půlnoci je ze spánku vytrhl vystrašený soused, který je zoufale žádal o pomoc. Byl to strašný šok, když se uprostřed noci ozval zvonek…
Šílené drnčení zvonku nás oba okamžitě probudilo
Petra s manželem Michalem klidně spali. Ten den toho měli v práci oba dva plné zuby a byli rádi, že si mohli jít brzy lehnout.
„Najednou klidnou noc prořízlo šílené drnčení domovního zvonku,“ popisuje Petra v e-mailu okamžik, kdy ji a jejího muže ze snění vytrhl hlasitý zvuk.
Nejdříve ani jeden nechápal, co se děje. Ještě v polospánku nedokázali hned logicky uvažovat. Když zvonek zvonit nepřestával, vydali se společně ke dveřím.
Zoufalý soused nás prosil o pomoc
Za dveřmi stál soused, který netrpělivě mačkal zvonek. Aby přidal na naléhavosti, druhou rukou bušil do dveří. Petra ani její manžel stále nic nechápali.
„Otevřeli jsme dveře a tam stál soused,“ pokračuje Petra. „Začal na nás rychle něco drmolit, ale nebylo mu rozumět. Tak ho manžel požádal, aby to zopakoval,“ vysvětluje.
Vyděšený soused přišel s žádostí o pomoc. V koupelně totiž zamkl zloděje, který se mu skrze otevřené balkonové dveře vloupal do bytu.
Manžel a soused drželi dveře, já okamžitě volala policii
Něco takového Petra s manželem opravdu nečekali. Petra popsala, že se všechno dělo strašně rychle, navíc dodala, že kvůli rámusu už byla na nohou polovina paneláku.
„Manžel a soused drželi dveře od koupelny, protože se onen muž snažil dostat ven,“ dozvídáme se od Petry, která vzápětí vysvětluje, že umakartové jádro, jež je pro panelákové byty typické, by ho bez zásahu dvou statných mužů dlouho neudrželo.
„Já zavolala na policii a koktavě se jim snažila vysvětlit, co se stalo a že musí co nejdříve přijet,“ píše Petra. „Na místě byli do pěti minut, ale mně to přišlo jako věčnost.“
Tu noc už nikdo z nás oči nezamhouřil
Policie naštěstí zasáhla včas a drzého lupiče, který se vkradl k sousedovi do bytu, odvezla do vazby. Podle slov jednoho z členů hlídky to byla známá firma, na kterou měli spadeno.
„Když se situace uklidnila, pozvali jsme souseda na kafe,“ pokračuje Petra. „Byl stále ještě hodně vyklepaný, ale to vlastně my všichni. Byl to strašný šok,“ netají se.
V závěru svého e-mailu Petra napsala, že tu noc už nikdo z nich spát nešel. S manželem se shodli na pořízení zabezpečení, protože se ukázalo, že bydlet v přízemí není tak bezpečné, jak si do té noci mysleli.
Autor: Nikol Kolomazníková