Příběh, který nám zaslala dnes už rozvedená Petra, je zpočátku jen nevinné vyprávění. Jenomže na jeho konci se dozvídáme, proč se po třech letech manželství rozhodla svého muže opustit. Při obyčejné přátelské hře na sebe totiž prozradil něco, co ji ranilo.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
„Pozvali jsme pár kamarádů. Když jsme začali pít, padaly návrhy na nejrůznější hry. Nenapadlo nás nic jiného než hloupá flaška,“ vypráví Petra. „Moje nejlepší kamarádka říkala, že jsme na to staří. Možná měla pravdu a měli jsme se na to vykašlat. To, co později řekl můj muž, mě totiž donutilo požádat o rozvod.“
Všichni jsme byli líní se zvedat, a tak se to zvrhlo ve hru na pravdu
Pod vlivem alkoholu se deset hráčů brzy usneslo, že plnit úkoly se jim nechce. A tak upravili pravidla a vzájemně si jen pokládali nejrůznější otázky. „Já patřila k těm méně opilým, takže jsem se snažila být rozumná. Ale mužská část, včetně mého muže, příliš neřešila nějaké zábrany.
Brzy začaly padat otázky dosti intimní a soukromé, ale všichni jsme se bavili a mně nevadilo prozradit na sebe něco, co vlastně všichni do druhého dne zapomenou. Naopak to pro mě byla možnost se něco dozvědět, protože v opilosti byli všichni upřímní,“ vykládá čtenářka.
Bohužel upřímností oplýval i její manžel. Když se ho totiž kamarád zeptal, čeho ve svém životě nejvíc lituje, on odpověděl, že si nikdy neměl Petru brát. „V tu chvíli jsme zůstali všichni, dokonce i ti opilí, jen tiše sedět. Jemu ale nepřišlo, že dělá něco špatně, když nám vykládal, že je zamilovaný do jiné a se mnou je jen ze soucitu.“
Druhý den si to sotva pamatoval. Omlouval se a říkal, že to všechno byla lež
I když se podle Petry přátelé snažili hru ještě rozjet a zamluvit to, co její muž řekl, už se jim to nepodařilo. „Jeho nejlepší přítel si ho dokonce vzal stranou a vyčítal mu, že to přehnal. Oba ale nakonec skončili se smíchem na podlaze a mně došlo, že je to skutečný konec,“ říká.
Druhý den ráno si její manžel sice pamatoval matně, co se dělo, ale nejspíš doufal, že se mu to jenom zdálo. „Přišel do kuchyně, jako by se nechumelilo. Začal se smát, že ho bolí hlava, a chtěl mě obejmout. Odpověděla jsem mu, aby se sbalil a odešel.“
Až po několikaminutové hádce došlo Vladimírovi, že skutečně Petře v noci přiznal nevěru, a navíc jí řekl, že s ní nechce být. „Když nemluvil pod vlivem alkoholu, už to tak neznělo. Omlouval se a prosil, že chce být jenom se mnou.
Nejdřív zkoušel zapírat, že prý v opilosti jenom kecal nesmysly. Potom se ke všemu přiznal, omlouval se a lichotil mi, abych se na něho už nezlobila. Ale na mě to už nemělo žádný účinek. Milovat jsem ho přestala ve chvíli, kdy řekl, že je se mnou jen z lítosti.“
Kvůli nevinné hře se Petra s Vladimírem dala rozvést. Několik let si myslela, že on je láska jejího života. Ale stačila jedna noc a trocha alkoholu a ona zjistila, jak moc se spletla.
Autor: Šárka Cvrkalová
