Pavlína dnes svého chování lituje. Vždy svého manžela kontrolovala, ptala se ho, kde a s kým byl, když se zdržel v práci, předváděla mu žárlivé scény. On to nakonec nevydržel a dal jí k žárlivosti důvod. Nyní žije Pavlína ve stresu a strachu z rozvodu.
„Miluji ho. Máme spolu malou holčičku, nechci, aby kvůli mé hlouposti přišla o otce,“ říká Pavlína. Ačkoli byla na svého muže zpočátku za nevěru naštvaná, nakonec jí došlo, že je to ve skutečnosti ona, kdo by se měl omlouvat.
Zpočátku mu má žárlivost lichotila. Ale já to začala přehánět
Pavlína s úsměvem na tváři vzpomíná na doby, kdy její manžel jakoukoli žárlivou hlášku ihned obrátil v jeho prospěch. „Říkával mi, že jsem pro něho ta jediná, že žárlit nemusím. Lichotilo mu, že se strachuji a chci ho mít jenom pro sebe,“ říká čtenářka. Jenomže její žárlivost se časem změnila v podezíravost.
Kdykoli přišel manžel jen o pár minut později z práce, okamžitě se začala vyptávat, kde byl a co dělal. A vysvětlení, že ho zdržel šéf, považovala hned za podezřelé. „Dneska už vím, že to byla chyba. Ale velmi často jsem narážela na to, že mu nestačím a určitě si najde jinou.“
Přišla mi anonymní zpráva. Manžel je mi prý nevěrný
Manžel brzy začal Pavlíniny výlevy přehlížet. „Přišel z práce a já na něho hned spustila, s kým byl. On si jenom bez odpovědi sedl k televizi. To mě obvykle štvalo a měla jsem o to horší myšlenky,“ vzpomíná Pavlína. Jenomže jednoho dne jí přišla zvláštní zpráva od neznámého čísla. Psalo se v ní, že ji manžel podvádí.
„Byl zrovna doma, tak jsem k němu hned přiběhla a vítězoslavně jsem mu oznámila, že se to konečně potvrdilo. Čekala jsem, že mi to bude vyvracet, on mi místo toho řekl, že je to moje vina.“
Pavlína se tehdy od manžela dozvěděla, že kdyby ho neustále neobtěžovala svými žárlivými scénami, nikdy by si milenku nenašel. Už ho to ale nebavilo, tak ji natruc podvedl s kolegyní z práce. „Hodně jsme se pohádali. Já na něho křičela, dávala jsem mu to za vinu. Až později mi došlo, že jsem to já, kdo by se měl omlouvat.“
Už je to několik týdnů, co je v rodině tichá domácnost. Pavlína se bojí cokoli říci, její manžel spí od té doby na gauči, ani ji nepozdraví. „Bojím se, že se jednoho dne sebere a opustí mě i naši malou dcerku. Já vím, že jsem udělala chybu, nevím ale, jak ji mám teď odčinit.“
Autor: Šárka Cvrkalová
