Když se Pavla před pěti lety rozváděla, přesvědčovala sama sebe, že svého bývalého manžela nechce už nikdy vidět. Několik let se dokonce snažila předstírat, že vůbec neexistuje. Pak ji ale exmanžel požádal o schůzku, která měla nečekanou dohru.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Pavlu a jejího manžela Jonáše rozdělila jeho láska k alkoholu. Ačkoli Pavla deset let jeho problém tolerovala, Jonáš si nenechal pomoci. Manželství rozhodně nebylo idylické.
Změna přišla nečekaně
Když jsem Jonáše poznala, nenapadlo mě ani ve snu, že se z něho vyklube alkoholik. V té době měl dobře placenou práci, mezi kamarády byl uznávaným bavičem a okolí ho považovalo za spořádaného člověka.
Pamatuji si, jak mě tenkrát moje kamarádka Zuzana doslova přemlouvala, abych si takovou partii nenechala ujít. Proto jsem na jeho žádost o ruku kývla jen čtyři měsíce poté, co jsme se poznali.
Půl roku po svatbě ale přišla změna. Jonáše z práce vyhodili a on místo toho, aby si hledal nové zaměstnání, seděl doma na gauči s basou piva po ruce.
Snášela jsem jeho nálady
Zpočátku si dal třeba jen tři piva denně, postupně to ale zvyšoval. Když se k pití piva přidal i tvrdý alkohol, začala jsem mít strach, že to nedopadne dobře.
Jonáš byl hodně náladový, prakticky dennodenně opilý. Do práce nechodil, rodinu jsem živila já ze svého platu. Finančně mi mnohdy pomáhali také rodiče, protože ne vždy se mi podařilo s penězi vyjít, nehledě na to, že Jonáš toho poměrně dost utratil za alkohol.
Snášela jsem jeho nálady, byl agresivní, mnohdy mě i fyzicky napadl. Pro naši dceru jsem se ale rozhodla v manželství setrvat. A vydržela jsem to deset let.
Když jsme se rozvedli, přestal pro mě existovat
Po boku alkoholika jsem si opravdu užila svoje. Když nás soud rozdělil, zapřísáhla jsem se, že pro mě Jonáš neexistuje. Několik let jsem předstírala, že prostě není. Nevídala se s ním ani naše dcera, Jonáš o to ani nestál.
Během toho jsem si našla nového přítele, ačkoli jsem byla hodně opatrná, koho k sobě a své dceři Pavlíně pustím. Michal je ale hodný člověk a naštěstí pro mě, absolutní abstinent.
Začala jsem žít znovu. Na bývalého manžela se mi podařilo zapomenout. Připomínalo mi ho jediné – dcera Pavlína, která mu byla neskutečně podobná.
Ozval se mi po letech a prosil mě o schůzku
Před pár měsíci jsem dostala SMS zprávu z neznámého čísla. Zastavilo se mi srdce, když jsem text četla a došlo mi, kdo jej psal.
SMS poslal Jonáš a žádal mě v ní o schůzku. Prosil mě, abych se dostavila do místní kavárny, kde na mě v pět hodin odpoledne počká. Nezapomněl dodat, že je to naléhavé.
Váhala jsem, zda na schůzku jít, ale nakonec jsem přeci jen šla. Zvědavost byla silnější, zajímalo mě, proč se ozval po letech a chce se vidět.
Naše schůzka měla nečekanou dohru
Přišla jsem na domluvené místo. Poznala jsem ho na první pohled a velmi mě překvapilo, jak dobře vypadá. Byl upravený, slušně oblečený, prostě takový Jonáš, kterého jsem poznala a který měl ve společnosti ještě nějakou pověst.
Strávili jsme spolu dvě hodiny a povídali si o všem. Prozradil mi, že byl dva roky na léčení, nyní s přítelkyní čekají miminko. Tahle zpráva mě trochu zabolela, vzhledem k tomu, že o naše dítě se nezajímal.
Pak přišlo něco, co jsem nečekala. Jonáš vytáhl z kapsy u bundy obálku a v té byly peníze. Řekl mi, že všeho lituje, zejména pak pokaženého vztahu s Pavlínou. Chtěl mi penězi vynahradit ty roky, kdy jsem nás musela živit.
Doma jsem zjistila, že je v obálce tři sta tisíc korun. Byla jsem v šoku. Nyní se s Jonášem snažíme najít nějakou cestu, aby se s dcerou mohl vídat. Myslím, že si to za tohle gesto nakonec přeci jen zaslouží.
Autor: Nikol Kolomazníková