Když se objeví ve vztahu problém, intimní život bývá jedna z prvních oblastí, v nichž se projeví. Funguje to ale i naopak. Když se objeví problém v intimním životě, často následují problémy další.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Pavla s Martinem si padli do oka na svatbě kamarádů, a i když se sami nikdy nevzali, jejich vztah vydržel déle než ono manželství. Společně zvládli výchovu Pavliných dětí, založení firmy i péči o Martinovu nemocnou maminku. Vypadalo to, že je dva už zkrátka nic nerozdělí. Nakonec se ale objevil nečekaný kámen úrazu.
Pro sebe stvoření
Když jsem Martina poznala, vzpamatovávala jsem se z nepovedeného manželství, měla jsem na krku dvě děti jako samoživitelka a nebylo mi zrovna do zpěvu. Známost s ním jako by mi vlila novou krev do žil. Moje děti mu brzy začaly samy od sebe říkat táto a společné bydlení se prostě tak nějak stalo.
Je o sedm let starší než já, ale někdy mi připadá, že je jak malý kluk. V tom dobrém slova smyslu. Neustále vymýšlí nějaké výlety, hry a zábavu a nikdy s ním není nuda.
Jako partner obstál na rozdíl od mého bývalého manžela po všech stránkách a nebyl žádný problém, který bychom spolu nezvládli. Samozřejmě jsme se čas od času pohádali, ale já nejsem z těch žen, které jen významně mlčí a čekají, až se muž dovtípí.
A Martin není muž, který by na ženina slova jen obracel oči v sloup. Pokaždé jsme si dokázali popovídat o tom, co nás trápí a nakonec dojít ke společné shodě.
Zlomová padesátka
Asi jediné, v čem jsme si nikdy tak úplně nerozuměli, byl jeho postoj ke sportu. Martin je ve skvělé fyzické kondici, několikrát do týdne hraje tenis, pravidelně běhá i posiluje.
V tenise je dobrý, ale bohužel až příliš. O tom, že porazil mladšího protihráče, dokázal vždycky mluvit velmi dlouho a s patřičným důrazem na svoje kvality. Několikrát jsem mu to vyčetla, ale nakonec jsem si řekla, že je vlastně dobře, že má něco, co ho baví a nechala jsem ho mluvit.
Všechno se změnilo, když oslavil padesátku. Nejdřív jsme doma jen vtipkovali o tom, že je starý pán, a on se tomu upřímně pochechtával, ale brzy to začalo vypadat, že se ho všechny tyhle vtipy dotýkají víc, než by měly.
Začal být nervózní, rozčílila ho každá maličkost a já měla pocit, že se mi ten veselý kluk mění před očima ve starého morouse, který na všechno jen nadává. Největší změna se udála za dveřmi naší ložnice.
Stejně jako si Martin zakládal na svých výkonech v tenise, zakládal si i na výkonech v posteli. Byl to skvělý milenec, který nezapomínal na předehru a nikdy by ho nenapadlo, aby se po milování odvalil a usnul.
Právě naopak, pokaždé jsme se dlouze objímali, povídali si, anebo jen tak tiše byli spolu. Když už se ale poněkolikáté těsně po aktu Martin vymrštil a rychle odbíhal z ložnice pryč, znervózněla jsem i já.
Co když má jinou?
Samozřejmě mě jako první napadlo, že už ho milování se mnou prostě tolik nebaví. Anebo ho možná nebavím já? Znudilo ho naše postelové povídání?
Nebo dokonce celý náš vztah? Moje vlastní úvahy byly brzy natolik tísnivé, že jsem se neudržela a Martina se zeptala, co se děje. Jen se na mě utrhl, že se neděje vůbec nic.
Od toho rozhovoru se ale jakékoliv intimity se mnou úplně stranil a na všechny moje otázky reagoval pořád stejně podrážděně a vyhýbavě. Jednoho večera jsem si řekla, že to nenechám jen tak a využiju svoje ženské zbraně. Koupila jsem luxusní červené víno, oblékla si to nejsvůdnější krajkové prádlo a připravila skvělou večeři.
Podařilo se mi díky tomu všemu dostat Martina až do postele. Čekala jsem divokou akci, ale Martin jen ležel vedle mě a k ničemu se neměl. Moje jistota, že má někoho jiného, byla zas o něco větší.
Utajený problém
Nevydržela jsem to a vyhrkla na něj svoje podezření. Místo vytáček nebo přiznání ale Martin jen zabořil obličej do dlaní a začal se smát. Nechápala jsem.
Dal mi pusu a řekl, že jsem pořád jediná, se kterou chce být. Za jeho úprky z ložnice i vyhýbavým chováním stojí úplně jiná věc. Začala ho trápit prostata.
Chvíli jsem přemýšlela, jestli si ze mě nedělá legraci, ale tvářil se naprosto vážně. Bylo vidět, že se stydí, ale nakonec ze sebe vysoukal, že se mu prostě po každém milování chce na malou tak moc, že to nemůže odkládat!
V tu chvíli mi došlo, proč mu přestaly všechny ty vtípky o mužích po padesátce připadat vtipné. Všechno to do sebe zapadalo a styděla jsem se i já, že jsem byla schopná ho podezírat z nevěry.
Vysvětlila jsem mu, že pro mě to rozhodně není překážka a zkrátka nic, co by mi vadilo nebo mě jakkoliv odpuzovalo. Milování s ním bylo pořád skvělé a co na tom, že trochu změníme svoje zvyklosti?
Oddechli jsme si oba dva a Martin byl zase ten Martin, kterého znám. Krajkové prádlo skončilo odhozené na zemi a večer byl nakonec přesně takový, jaký jsem si přála.
Autor: Daniela Jílková
